Putin přijal Trumpova zmocněnce Witkoffa. 4 hodiny řešili v Petrohradě „ukrajinské urovnání“
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Jednání se týkalo urovnání konfliktu na Ukrajině. Schůzka nakonec trvala 4 hodiny. Na jednání vyrazil také bankéř Kirill Dmitrijev, který má blízko Putinově rodině a studoval v minulosti v USA na Stanfordu a Hardvardu.
Schůzka potrvá tak dlouho, jak bude Putin považovat za nutné, avizoval mluvčí Kremlu Peskov podle státní agentury TASS. „Ne,“ odpověděl na otázku, zda má prezident na schůzku s Witkoffem vymezený čas. „(Může trvat) hodinu, dvě, tři, čtyři, pokud bude třeba. Potrvá tak dlouho, jak bude podle prezidenta Putina zapotřebí,“ řekl.
Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy. Kreml na svých webových stránkách zveřejnil fotografie, na níž si oba muži podávají ruce, a připojil pouze stručný komentář: „Téma setkání - aspekty ukrajinského urovnání.“
Ruské tiskové agentury zdůraznily, že se schůzka protáhla na více než čtyři hodiny.
S Dmitrijevem v petrohradském hotelu
Po přistání v Petrohradu se Witkoff setkal nejprve s Putinovým vyjednávačem Kirillem Dmitrijevem v petrohradském hotelu, odkud podle TASS společně odjeli v koloně aut.
Dmitrijev je ruský bankéř, který však studoval na prestižních amerických univerzitách - Stanfordu a Harvardu. Na síti X označil jednání mezi Putinem a Witkoffem za „produktivní“.
Agentura Reuters v pátek s odvoláním na dva americké činitele a pět dalších osob obeznámených se situací napsala, že necelých 48 hodin po jejich setkání s Dmitrijevem předal Witkoff v Bílém domě Trumpovi jasný vzkaz: nejrychlejším způsobem, jak dosáhnout příměří na Ukrajině, je podpořit strategii, která by Rusku přenechala všechny čtyři východoukrajinské oblasti, které se Moskva v roce 2022 pokusila nelegálně anektovat.
Witkoff tuto představu nastínil již dříve, například v podcastu s konzervativním novinářem Tuckerem Carlsonem. Kyjev však něco takového opakovaně odmítl a také řada amerických a evropských představitelů to označuje za zcela maximalistický ruský požadavek.
Na schůzce s Trumpem minulý týden se podle dvou zdrojů Reuters proti tomuto návrhu ohradil také prezidentův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg s tím, že Kyjev, jakkoli je ochoten vyjednávat o určitých územních ústupcích, nikdy nepřistoupí na jednostranné odevzdání celé Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti Rusku. Schůzka podle Reuters skončila, aniž by Trump rozhodl o změně americké strategie.
Třetí schůzka
Witkoff, kterého si Trump vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, se ujal rovněž kontaktů administrativy amerického prezidenta s Kremlem a mezitím v Moskvě dvakrát jednal s Putinem. Nynější schůzka tak byla třetí.
V druhém největším ruském městě se před ní Putin účastnil „mimořádně důležité“ porady o rozvoji vojenského námořnictva.
Trumpova administrativa se snaží zprostředkovat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o příměří či ukončení války, kterou rozpoutal Putin v únoru 2022. Washington v posledních týdnech zkoušel domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře, ale obě ztroskotaly, napsal Reuters.
Trump nicméně stále věří, že se podaří dojednat plošné příměří, připomněl server Axios. Ukrajina s návrhem bez dalších podmínek již dříve souhlasila, Moskva uvádí, že s myšlenkou souhlasí, zároveň ale požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Šéf americké diplomacie Marco Rubio před týdnem na jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil, že Putin se bude muset brzy vyjádřit, zda to s příměřím myslí opravdu vážně.
Portrét jako dar
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a USA se pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce.
Po lednovém Trumpově návratu do Bílého domu USA změnily postoj ke konfliktu a obnovily kontakty s Rusy, což Američané zdůvodňují právě snahou zprostředkovat příměří.
Witkoff po březnovém jednání s Putinem dovezl do Washingtonu portrét, který pro něj nechal namalovat ruský prezident. Trumpa podle něj podobizna od „předního ruského umělce“ dojala a prezident ji označil za „krásnou“. Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N. Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky. OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025. Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG. Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
