Zelenskyj přiznal příjmy: Vydělal 8,5 milionu. Jaké vlastní rodina nemovitosti a auta?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odhalil své daňové přiznání za rok 2024 a ukázal, kolik si jeho rodina za uplynulý rok vydělala. Podle oficiálních údajů činily jejich celkové příjmy 15 286 193 hřiven, což odpovídá přibližně 8,5 milionu korun. Největší část peněz pocházela ze státních dluhopisů, další Zelenského rodina získala z pronájmu nemovitostí a bankovních úroků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu Kč), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.
„Podle daňového přiznání činily příjmy hlavy státu a jeho rodinných příslušníků 15 286 193 hřiven, včetně příjmů ze státních dluhopisů ve výši 8 585 532 hřiven,“ stojí v prohlášení na webu ukrajinské prezidentské kanceláře.
Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.
Bere 187 tisíc
Samotný plat Zelenského byl 336 tisíc hřiven, tedy asi 187 tisíc korun. Kromě platu a dluhopisů si tedy prezidentova rodina přišla na 6 700 661 hřiven (asi 3,7 milionu korun) - a to z pronájmu soukromých nemovitostí a bankovních úroků. Oproti minulému roku se jejich příjmy zvýšily, jelikož v roce 2023 si přišli na 12 423 008 hřiven, což odpovídalo zhruba 6,9 milionu korun.
„Nárůst příjmů rodiny ukrajinského prezidenta proti předchozímu roku byl způsoben obnovením plateb nájemného v plné výši. Peněžní zůstatek rodiny prezidenta na konci roku 2024 zůstal v podstatě nezměněn,“ uvedla prezidentská kancelář. Zároveň dodala, že v uplynulém roce nedošlo k žádným významným změnám v jejich majetku.
Nemovitosti, auta a sbírka hodinek
Zelenskyj a jeho rodina vlastní podle ukrajinského serveru The New Voice of Ukraine několik nemovitostí v Kyjevě i na okupovaném Krymu. Prezident má byt o velikosti 132 metrů čtverečních v Kyjevě a čtvrtinový podíl na dalším 255metrovém bytě. Společně s manželkou Olenou vlastní také polovinu bytu o rozloze 199 metrů čtverečních.
První dáma navíc vlastní třetinový podíl v nebytovém prostoru o velikosti 338 metrů čtverečních v hlavním městě. Rodina má také apartmán v Livadiji na Krymu, kde však nemovitost od roku 2014 okupují Rusové. Server dodává, že Zelenskyj s manželkou také od roku 2014 využívají byt v Anglii.
Kromě bytů vlastní dvě garáže v Kyjevě. Zelenskyj několik let jezdí ve svém Land Roveru z roku 2016, zatímco jeho manželka má Mercedes-Benz S 500 4Matic z roku 2014.
Zelenští se mj. také mohou pochlubit sbírkou luxusních hodinek - mají modely značek Rolex, Breguet, Tag Heuer, Piaget a Bovet. Zelenského rodina nadále žije v Kyjevě, kde kromě soukromých nemovitostí využívají i státem poskytované rezidence. Zelenskyj svoje příjmy zveřejňuje pravidelně.
Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem - pozn. red.), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Protikorupční aktivisté či opoziční zákonodárci tvrdili, že zákon by mařil hlavní účel majetkových přiznání, kterým je vyvození odpovědnosti veřejných činitelů. Veřejnou petici, která vyzývala Zelenského k vetování zákona a otevření rejstříku majetkových přiznání veřejnosti, během několika dní podepsaly desítky tisíc lidí.
A Mezinárodní měnový fond (MMF) označil návrat povinných majetkových přiznání - pozastavených po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 - za jedno z kritérií pro vyplacení části balíčku finanční pomoci válkou zmítané zemi ve výši 15,6 miliardy dolarů (358 miliard korun). Boj proti úplatkářství rovněž patří k podmínkám pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinská vláda jej označila za prioritu hned po odražení ruské invaze.
