„Je mi z toho zle!“ Exšéf NATO o Trumpovi: Nechápe jeho solidaritu s Rusy i odklon od Evropy
Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.
„Nechápu, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle,“ řekl šestaosmdesátiletý Claes.
V této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o „větší autonomii“ při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě – a zmínil při tom Slovensko, Maďarsko a Turecko.
Claes věnoval velkou část rozhovoru Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. Bývalý generální tajemník viní amerického prezidenta George Bushe mladšího, že příslibem členství v NATO Ukrajině a Gruzii v roce 2008 přiměl Kreml vyvolat válku s Gruzií a uznat dvě separatistické republiky, protože se Rusko obávalo přibližování vojsk NATO ke svým hranicím.
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2013 nenařídil letecké údery proti režimu někdejšího syrského vůdce Bašára Asada používajícímu chemické zbraně, pak podle Claese ukázalo slabost Spojených států, které Kreml využil. Zároveň ale dodal, že si nemyslí, že by Rusko s armádou oslabenou kvůli válce na Ukrajině zaútočilo na země bývalého východního bloku.
Willy Claes, který byl belgickým ministrem hospodářství i zahraničních věcí, se šéfem NATO stal v říjnu 1994. Z čela aliance ale musel následující říjen odstoupit kvůli korupční aféře Agusta z roku 1988, kdy jako ministr hospodářství souhlasil s nákupem 46 bitevních vrtulníků. Koncem roku 1998 byl za „pasivní korupci“ odsouzen na tři roky vězení s podmínkou na pět let.
Generálním tajemníkem aliance je od loňského 1. října bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
Na východě Polska poblíž vesnice Majdan Sielec, zhruba 50 kilometrů od hranice s Ukrajinou, dopadl neidentifikovaný předmět, pravděpodobně dron. Informují o tom polská média. Úřady potvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Mluvčí polského ministra obrany Janusz Sejmej uvedl, že objekt nebyl bojeschopným dronem a nevykazoval žádné „vojenské charakteristiky.“ Polská komerční rozhlasová stanice RMF FM informovala, že se pravděpodobně jedná o dron používaný k pašování. Na Ukrajinu dnes večer znovu zaútočil roj ruských dronů. V hlavním městě Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana, informují ukrajinská média. Armáda varuje před blížícími se bojovými drony nad Černým mořem směrem k Chersonu. Obyvatelé obou měst byli vyzváni, aby odešli do krytů. Letecký poplach byl vyhlášen i v jiných částech Ukrajiny. Kromě Dněpropetrovské oblasti zaznamenalo dopady a exploze bojových dronů také Záporoží. V obou regionech způsobily škody, informovaly úřady. Vojenský správce Ivan Fedorov uvedl, že v Záporoží byla zasažena mimo jiné mateřská školka a obytný dům. Jedna žena podle něj utrpěla střepinové zranění na hlavě. Ruský dron shazoval v ukrajinském městě Černihiv letáky ve formě stohřivnových bankovek, v nichž vyzýval místní obyvatele ke kolaboraci s ruskými silami. Letáky nabízely skutečné peníze výměnou za souřadnice, které by Rusku pomohly zaměřit ukrajinské síly. „Policie varuje občany před trestní odpovědností za šíření informací o poloze a pohybu ukrajinských ozbrojených sil!“ stojí v úředním prohlášení podle deníku The Kyiv Independent.
