„Je mi z toho zle!“ Exšéf NATO o Trumpovi: Nechápe jeho solidaritu s Rusy i odklon od Evropy
Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.
„Nechápu, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle,“ řekl šestaosmdesátiletý Claes.
V této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o „větší autonomii“ při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě – a zmínil při tom Slovensko, Maďarsko a Turecko.
Claes věnoval velkou část rozhovoru Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. Bývalý generální tajemník viní amerického prezidenta George Bushe mladšího, že příslibem členství v NATO Ukrajině a Gruzii v roce 2008 přiměl Kreml vyvolat válku s Gruzií a uznat dvě separatistické republiky, protože se Rusko obávalo přibližování vojsk NATO ke svým hranicím.
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2013 nenařídil letecké údery proti režimu někdejšího syrského vůdce Bašára Asada používajícímu chemické zbraně, pak podle Claese ukázalo slabost Spojených států, které Kreml využil. Zároveň ale dodal, že si nemyslí, že by Rusko s armádou oslabenou kvůli válce na Ukrajině zaútočilo na země bývalého východního bloku.
Willy Claes, který byl belgickým ministrem hospodářství i zahraničních věcí, se šéfem NATO stal v říjnu 1994. Z čela aliance ale musel následující říjen odstoupit kvůli korupční aféře Agusta z roku 1988, kdy jako ministr hospodářství souhlasil s nákupem 46 bitevních vrtulníků. Koncem roku 1998 byl za „pasivní korupci“ odsouzen na tři roky vězení s podmínkou na pět let.
Generálním tajemníkem aliance je od loňského 1. října bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Ukrajinské drony podle armády zasáhly také místo pro skladování a údržbu námořních dronů na okupovaném Krymu nebo sklad vojenského materiálu a techniky v Luhanské oblasti na hranici s Ruskem. Podle ukrajinského prezidenta text již nepočítá s okamžitým stažením ukrajinských vojsk z přibližně 20 procent území, jež stále kontrolují ve východoukrajinské Doněcké oblasti, která je prioritním cílem ruské armády. „Jsme v situaci, kdy Rusové chtějí, abychom se z Doněcké oblasti stáhli, zatímco Američané se snaží najít takové řešení, aby to nebylo stažení,“ uvedl Zelenskyj. Jednání mezi Kyjevem a Washingtonem tak podle něj nevedla k dosažení konsensu v citlivých územních otázkách. Zelenskyj v této souvislosti prohlásil, že je „připraven se setkat se Spojenými státy na úrovni lídrů k projednání citlivých otázek“. Ukrajinský prezident už v minulosti opakovaně vyzval k třístranné schůzce mezi ním, Trumpem i Putinem.
