Putin navrhl, co s Ukrajinou: Dočasně ji povede OSN? Chce i vypsání prezidentských voleb
Vladimir Putin hovoří o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident také řekl, že ruská armáda má na Ukrajině iniciativu podél celé fronty a může ukrajinská vojska rozdrtit, napsaly agentury. Podle šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka dělá Putin vše pro to, aby narušil snahy o dosažení míru, a jeho návrhy jsou bláznivé. Washington uvedl, že o svém vedení rozhodují Ukrajinci.
„Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě,“ uvedl.
„Putin nemá zájem na ukončení války,“ napsal na telegramu Kovalenko. Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, „předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky,“ uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něho možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.
Rusko na Putinův rozkaz Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem vojensky napadlo v únoru 2022 a tvrdí, že cílem takzvané speciální vojenské operace je sousední zemi „denacifikovat a demilitarizovat“.
„Naše vojska mají strategickou iniciativu podél celé linie dotyku a já jsem nedávno řekl, že je rozdrtíme,“ prohlásil Putin. Podle AFP v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk dodal, že „Ukrajinci by sami měli pochopit, co se děje“.
„Postupně, ne tak rychle, jak by si někteří přáli, ale přesto vytrvale a sebevědomě směřujeme k dosažení všech cílů vyhlášených na začátku této operace,“ řekl Putin.
Invazní vojska podle analytiků za cenu obrovských lidských ztrát postupují na východě Ukrajiny, špatná bezpečnostní situace je ale i na severovýchodě napadené země.
Putin zopakoval své tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá legitimitu, a prohlásil, že nelegitimní jsou i další ukrajinské orgány, píše web stanice BBC. Ruský vůdce, který se v nejvyšších mocenských pozicích v Rusku drží už čtvrt století, již dříve žádal, aby se v sousední zemi konaly prezidentské volby. Ukrajinská ústava to však v době válečného stavu neumožňuje.
Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu v reakci na Putinovy výroky podle agentury Reuters uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a její občané.
Agentura Reuters poznamenala, že Putin s myšlenkou přechodné správy přišel v době, kdy se Spojené státy snaží rusko-ukrajinský konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy. Podle Putina postup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který s ruským vůdcem obnovil přímé kontakty, nasvědčuje tomu, že mír skutečně chce. Naopak ukrajinské a evropské lídry obvinil, že se snaží vyjednávání o příměří protahovat a že ve skutečnosti o zastavení bojů vážně neuvažují.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil.
Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Informovala o tom dnes agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Ruská armáda v noci na dnešek a ráno vyslala na Ukrajinu dalších skoro 280 dronů, část z nich byly imitace útočných bezpilotních letounů, které mají zmást systém protivzdušné obrany. Na ukrajinské území ale útočilo Rusko i několika balistickými raketami, uvedla ukrajinská armáda v prohlášení podle ruskojazyčné služby serveru BBC.
Většinu ruských dronů a raket ukrajinská armáda odrazila. Hlavním cílem ruských úderů byla Poltavská oblast a v ní město Kremenčuk, kde byla buď přímo, nebo troskami dronů a raket zasažena energetická infrastruktura.
