Ruští vojáci, kteří prošli dlouhým nepoužívaným plynovým potrubím v Kurském regionu, byli údajně vystaveni toxickým látkám, což vedlo k chemické pneumonitidě. Mnozí vojáci byli zabiti během útoku, a ti, kteří přežili, trpí vážnými plicními problémy, píše britský deník The Sun.
Ruští vojáci údajně dostali dosud nevídanou otravu plic poté, co se vlekli přes přibližně 16 km dlouhé plynové potrubí, aby zaútočili na Ukrajince.
Bojovníci byli vysláni na tuto bizarní misi na začátku března. Měli za úkol projít nepoužívaným potrubím nedaleko Sudže v Kurském regionu. Cílem bylo vplížit se nepřátelům do zad.
Jenomže místo toho bylo mnoho z ruských vojáků zabito ukrajinskými bojovníky a ti, co přežili, nyní údajně trpí chemickou pneumonitidou, což je akutní plicní zánět způsobený vdechnutím toxických látek.
Doktoři údajně uvedli, že se kondice vojáků nejspíš postupně zhoršuje. Ukázali snímky, na kterých plíce některých bojovníků „připomínají chronický zápal plic“. Zdravotník, natočený na uniklém videu, řekl, že ošetřil vojáka, který prošel potrubím – původně postaveným pro zásobování Evropy ruským plynem – a trpěl „vážnou dušností po dobu tří nebo čtyř dnů“.
„Tohle je poprvé, co něco takového v životě vidím, vážně,“ řekl ošetřující lékař. Ukázal diapozitivy ukazující ucpané plíce otráveného vojáka a srovnával je s plícemi člověka se zápalem plic.
Jeden zdravotník polní nemocnice, napojený na známou čečenskou jednotku Achmat, uvedl, že vojáci dostali otravu plynem. „Trpěli hypoxií a otravou neznámým plynem v potrubí,“ řekl.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
Zobrazit celý online