Rodáka z keňského hlavního města Nairobi potkala paní Michaela před 15 lety na internetu. „Chtěla jsem si kvůli angličtině dopisovat s někým z ciziny. S Dennisem jsme si povídali rok a půl. Chtěli jsme se potkat. Tak přijel do Bruntálu. Napodruhé už zůstal trvale. Tedy doufám,“ popsala se smíchem.
Láska z internetu změnila oběma život. Vzali se, časem měli děti, Dennis si našel práci a ve třiceti poprvé viděl sníh. „Zprvu panikařil, když mu padal na obličej. Pak už si ho užíval jak malý kluk,“ vylíčila Michaela Moronge. Pak přišel zásadní okamžik. Její táta Jaroslav zetě poprvé postavil na běžky...
Běžkám propadl
Čtvrt roku nato už tchánův svěřenec mířil na první závod, kratší variantu Jesenické sedmdesátky na 40 km. „A dojel to! Povzbudilo ho to, zažral se do běžek ještě víc. Trénuje vždy ráno před prací. V létě jezdí na kolečkových lyžích,“ popsala jeho žena.
Na oblíbených tratích kolem Pradědu jejího muže lidé znají. „Mávají mu, zdraví ho. Ti, co ho neznají, koukají. Keňana na běžkách nepotkáte denně,“ podotkla Michaela Moronge. Ji i její rodinu čeká velká výzva. „Dennis má sen. Olympijský. Díky závodění je opravdu blízko...“ usmála se.
Nervy se šampionátem
Dennis Moronge už nechtěl být jen nadšenec. Keňu reprezentuje. Posbíral nutné body do žebříčku federace FIS a vyrazil na mistrovství světa v norském Trondheimu.
„Zaregistrovat se na něj přes keňský svaz byl „porod“. Povedlo se v poslední chvíli. Jel sám, my fandili na dálku,“ popsala choť Michaela. Její muž skončil v kvalifikaci 77. se ztrátou asi 9 minut na vítěze. Porazil 12 běžkařů. Do hlavního závodu se nedostal, ale žena je na něj hrdá: „Na to, že začínal ve 30 a závodil proti mladším...,“ chválila ho.
Olympijský sen
Účast na mistrovství světa byla jednou z podmínek, aby Keňan z Bruntálu si mohl příští rok zazávodit na olympiádě v Itálii. „Budou to další starosti. Chtěli bychom ho jet podpořit celá rodina. Není to lehké, co se týká času a peněz. Ale je to jeho velký sen a my mu ho chceme pomoci splnit,“ řekla Michaela Moronge.
Prvním Keňanem, který se kdy postavil na běžky a dostal se na olympiádu, byl Philip Boit (53). Závodil na olympijských hrách v Naganu v roce 1998. Tehdy šlo o běžce bez předchozích zkušeností, který se stal součástí projektu sponzorovaným sportovně-oděvní značkou. Dennis Moronge si svou cestu prošlapává vlastním nadšením a na vlastní náklady.
I synové manželů Morongeových jsou sportovní talenti. Nathaniel (11) i Fadhili (9) hrají fotbal za Slavoj Bruntál.
Rodina po všech koutech
Nejen cestování na závody je spojeno se složitým papírováním. Také cesty mezi Českem a Keňou vždy provází složitá vyřizování na úřadech. „Už před první cestou k nám musel Dennis letět vyřídit víza do Etiopie. V Keni ještě nefungovala česká ambasáda,“ řekla Michaela Moronge. Složité jsou i výlety za rodinami. „Manžel má rodinu v Keni snad po všech koutech. Hodně se nacestujeme,“ dodala.
VIDEO: Jizerská 50: Jste posuňkář, nebo závodník? Vyberte si běžky na míru!
Jizerská 50: Jste posuňkář, nebo závodník? Vyberte si běžky na míru! Ladislav Novák/BPŽ
