USA doufají v příměří na Velikonoce. Američané s Ukrajinci opět zasedli k jednání v Rijádu
USA stále doufají, že se podaří dosáhnout příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, tedy na Velikonoce, uvedla v neděli agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje „obeznámené s plánováním“. Bílý dům nicméně podle nich připouští, že se časový plán může posunout vzhledem k velkým rozporům mezi znepřátelenými stranami, které neustávají ve vzájemných útocích. Delegace USA a Ukrajiny o možnostech příměří s Ruskem vyrazila následně jednat v neděli do Rijádu.
V Rijádu jednají delegace Ukrajiny a Spojených států o případném příměří ve válce s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ukrajinský tým pracuje konstruktivně. Podotkl však, žen ten, kdo válku vyvolal, ji musí ukončit. Rusko zahájilo rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině v únoru roku 2022.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na začátku jednání v Rijádu řekl, že rozhovory se týkají návrhů na ochranu energetických objektů a kritické infrastruktury. Uvedl také, že ukrajinská delegace postupuje podle „nařízení prezidenta Zelenského přiblížit spravedlivý mír a posílit bezpečnost“.
V ukrajinské delegaci jsou podle Umerova odborníci na energetiku nebo zástupci letectva a námořnictva.
„Náš tým pracuje zcela konstruktivním způsobem,“ řekl Zelenskyj dnes večer v televizním vystoupení. Jednání podle něho pokračuje. „Ale bez ohledu na to, co dnes našim partnerům řekneme, musíme Putina přivést k tomu, aby dal příkaz zastavit útoky. Kdo tutu válku začal, ji musí ukončit,“ prohlásil prezident Ukrajiny, jehož země se ruské agresi brání už déle než tři roky.
V pondělí mají američtí vyjednávači v plánu rozhovory s ruskou delegací.
Nynější schůzky navazují na předchozí jednání v Saúdské Arábii, nejprve mezi USA a Ruskem a později mezi USA a Ukrajinou, kdy Kyjev přijal americký návrh na 30denní příměří.
Ruský prezident Putin minulé úterý v telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu, nicméně Rusko i Ukrajina nadále podnikají vzdušné údery na území druhé strany s využitím dronů i raket, boje vedou také na linii fronty.
Doufají v příměří na Velikonoce
Trump se ještě před nástupem do nejvyššího úřadu zavázal rychle ukončit válku, která trvá již déle než tři roky. Rusko předložilo maximalistické požadavky, včetně ukončení dodávek západních zbraní Ukrajině, což Kyjev a jeho spojenci odmítli.
V pátek hovořil Trump o tom, že dohoda o úplném příměří je už blízko, když se ho novináři ptali na pokračující vzdušné útoky, přestože po telefonátu s Putinem oznámil dohodu ukončující útoky na energetickou infrastrukturu. V sobotu pak znovu vychvaloval své dobré vztahy s vůdci obou válčících zemí.
Evropští představitelé se obávají, aby touha po diplomatickém úspěchu nevedla Trumpa k obětování ukrajinských zájmů, zatímco Kreml nespěchá s uzavřením dohody a zjevně hraje o čas, aby Rusko získalo ještě více ústupků a postoupilo dále na bojišti, poznamenal Bloomberg.
Agentura citovala názor litevského prezidenta Gitanase Nausédy, že Rusko jen „imituje“ mírová jednání, ale ve skutečnosti ani nezastavilo útoky na kritickou infrastrukturu, přestože to slíbilo.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena na další mírové rozhovory s Ruskem, řekl podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Sybiha, konkrétní datum však neuvedl.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
