V Bruselu chtějí vybudovat vlastní síť vojenských satelitů. Děsí je přístup Trumpa
Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Vzhledem ke změnám v geopolitické situaci EK zvažuje rozšíření svých satelitních kapacit pro zlepšení podpory geoprostorové zpravodajské podpory bezpečnosti,“ řekl Kubilius.
Nový systém by měl podle komisaře umožnit rychlejší detekci hrozeb, například pohybu vojenských jednotek, a usnadnit koordinaci vojenských operací. Kubilius uvedl, že stávající program Copernicus, zaměřený na monitorování klimatu a přírodních katastrof, poskytuje aktualizace přibližně jednou za 24 hodin, což je pro vojenské účely nedostačující. Podle něj nejvyspělejší komerční systémy dokážou sledovat cíle s aktualizací každých 30 minut.
„Jsme si vědomi, že tento projekt bude nákladný a potrvá roky, než se vybuduje, a proto se ptáme členských států, zda chtějí dočasné komerční řešení,“ uvedl Kubilius. Cílem podle něj je vytvořit službu pro pozorování Země s pokročilými technologiemi a vysokou dostupností dat. Systém by měl operovat na nízké oběžné dráze a vyžadoval by rozmístění desítek satelitů.
Od evropských výrobců
Plán EK je součástí širšího úsilí o posílení obranné autonomie členských států. Komise letos dokončí program Govsatcom, který propojí systémy jednotlivých členských zemí, a současně zahájí provoz vlastního satelitního širokopásmového systému IRIS². Kubilius zdůraznil, že EU identifikovala klíčové oblasti závislosti na USA, mezi které patří například tankování za letu nebo systémy včasného varování.
EK již dříve představila plán na úvěry pro členské státy do výše až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat financování zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
Kubilius dodal, že EU bude prioritně nakupovat zbraně od evropských výrobců, přičemž do této kategorie chce zahrnout i Norsko a případně Spojené království. Zvažuje se také možnost nákupu zbraní přímo z Ukrajiny.
EU zaostává za USA a Činou
Raketa Ariane 6 v březnu vynesla do vesmíru francouzský vojenský satelit CSO-3. Podle agentury AFP státy EU disponují jen desítkou vojenských satelitů, což je výrazně méně než Spojené státy a Čína.
Poté, co Kyjev kývl na americký návrh 30denního příměří, obnovila Trumpova administrativa dodávky vojenské pomoci Ukrajině i sdílení zpravodajských informací, které předtím přerušila. Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
