Příměří svázané s kšfety? Trump chce Německu dodávat ruskou ropu
Plán Donalda Trumpa na příměří na Ukrajině je spojen s byznysem? Německé, ruské a americké úřady jednají o obnovení dodávek ropy ropovodem Družba do Německa, zjistili investigativci Correctivu a Važnyje istorii. Také by se mohly obnovit dodávky ruského plynu plynovodem Nord Stream.
V rámci tohoto záměru americké firmy odkoupí od ruského ropného molochu Rosněfť, respektive jeho německé dceřiné společnosti Rosneft Deutschland její podíl (54,17 %) v rafinerii PCK ve městě Schwedt poblíž německo-polských hranic, říkají zdroje obeznámené s jednáním.
Tato rafinerie byla spuštěna za NDR v roce 1961 a před plnohodnotnou válkou na Ukrajině byla zásobována z Ruska přes Družbu. Má kapacitu 11,5 milionu tun ropy ročně. „90 procent dodávek benzinu, leteckého benzinu, nafty a topného oleje v Berlíně a Braniborsku dodává PCK,“ uvádí firma na svém webu. „9 z 10 aut v Berlíně a Braniborsku je poháněno palivem ze Schwedtu.“
V září 2022 převzala vláda kancléře Olafa Scholze nad rafinerií dočasnou kontrolu a plánovala ji znárodnit.
Ropa pro Schwedt již nepřichází z Ruska, ale především přes přístavy Rostock a Gdaňsk, píše Correctiv. „Dodávky ropy lodí se však ukazují jako obtížné, protože infrastruktura není navržena tak, aby zvládla dostatečné množství. Německá vláda proto zajistila další dodávky ropovodem Družba – ovšem kazašskou ropou.“
Kromě toho mají Spojené státy zájem o koupi podílů Rosněfti v druhé největší německé rafinerii Miro (24 %) a v rafinerii Bayernoil (28,57 %) v bavorském Neustadtu an der Donau.
Business Insider odhadl hodnotu všech těchto aktiv Rosněfti v Německu na 8 miliard eur (200 mld. Kč). Koncem února německá vláda potvrdila, že Rosneft Deutschland chce svá aktiva v zemi skutečně prodat a transakce dokončit před dalším termínem prodloužení dočasné správy, tj. do září 2025.
Politické zájmy v rafinerii
Již dříve média a úřady mezi potenciálními kupci těchto rafinerií jmenovaly společnosti z Kataru a Kazachstánu. Na konci loňského roku Vladimir Putin dokonce veřejně oznámil záměr prodat rafinerii Schwedt kazašskému provozovateli, Astana však nabídku odmítla. Navíc počátkem letošního roku zasáhl ukrajinský úder přečerpávací stanici na Kubáni, přes kterou šla ropa z Kazachstánu do Evropy, čímž se snížil objem dodávek.
Podle zdrojů Correctivu nyní zástupci USA a Ruska jednají o prodeji rafinerie za účasti úřadu končícího kancléře Olafa Scholze (SPD) a německého ministerstva financí. Naopak bylo z procesu vyloučeno ministerstvo zahraničí, v jehož čele stojí Annalena Berbocková ze strany Zelených, která je dlouhodobým odpůrcem dodávek z Ruska.
Rafinerie Schwedt je jedním z nejdůležitějších zaměstnavatelů pro spolkovou zemi Braniborsko. Obnovení dodávek ruské ropy proto prosazovaly nejen Kremlu nakloněné strany Alternativa pro Německo (označovaná za krajně pravicovou) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (označované za levicově populistické), ale také premiér Braniborska, sociální demokrat Dietmar Woidke.
S americkou pomocí může Německo obnovit nákup nejen ruské ropy, ale i plynu. Washington má zájem na spuštění plynovodu Nord Stream 2, kterým se plyn nikdy nepřepravoval. Dokončen byl v září 2021, ovšem německé úřady mu suspendovaly certifikaci – a to 22. února 2022. Dva dny poté spustil Vladimir Putin invazi na Ukrajinu. O sedm měsíců později byly tři ze čtyř větví plynovodů Nord Stream 1 a 2 poškozeny výbuchy, nedotčena je jen jedna větev nového plynovodu. „Pachatelé ani objednatelé výbuchu zatím nebyli identifikováni. Němečtí vyšetřovatelé podle zpráv médií podezřívají ukrajinské diverzanty,“ píše Correctiv.
Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních vyjednavačů Kremlu s USA, řekl CNN, že by země mohly jednat o „energetických dohodách“. Deník Financial Times naopak napsal, že Trumpova administrativa chce investovat do obnovení provozu plynovodu, protože se jedná o „strategické aktivum“, které lze využít k nastolení míru.
Tato jednání probíhají již několik týdnů ve Švýcarsku, uvedl deník Bild – tam totiž mají sídlo společnosti Nord Stream AG a Nord Stream 2 AG, jež potrubí budovaly a provozovaly. Podle západních médií se jich účastní ředitel Nord Stream AG, bývalý důstojník kontrarozvědky Stasi v NDR a Putinův přítel Matthias Warnig, a bývalý velvyslanec USA v Německu Richard Grenell.
Malá role Němců
Investigativci Correctivu zjistili, že o osudu ruských aktiv se může rozhodovat právě v USA. Zatímco Kyjev a Washington jednaly na schůzce v Saúdské Arábii o třicetidenním příměří, do Ameriky odletěl německý vysoký vládní úředník; přesný účel jeho návštěvy však není znám.
Podle jedné z osob zapojených do jednání udávají tón rozhovorů USA a účast německých představitelů je omezena na minimum. Plán amerického prezidenta by mohl pro EU vypadat jako kleště: oslabit německý automobilový průmysl zavedením obrovských dovozních cel a zároveň vydělat peníze v EU čerpáním surovin z Ruska prostřednictvím Američany vlastněné infrastruktury.
„Rusové a Američané si plácnou. Jedni prodávají suroviny, druzí je dodávají – a účet dostanou Evropané,“ shrnuje jeden z vyjednavačů pod podmínkou anonymity.
Pokud se Spojené státy dohodnou s Ruskem na energetické spolupráci, může se postavit plynovod do Evropy, uvedl ve čtvrtek Vladimir Putin na tiskové konferenci. Evropa podle něj potřebuje levný ruský plyn.
Důležitou podmínkou energetických dohod může být, že Putin bude souhlasit s dočasným příměřím na Ukrajině. Tímto způsobem však bude moci použít prostředky získané z prodeje ropy a plynu na doplnění vojenského rozpočtu během příměří, uzavírají Važnyje istorii.
