„Nesmyslné lži!“ Čaputová se opřela do Trumpa, před Ukrajinci smeká a Zelenskému nezávidí
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to dnes v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly tehdy napadly Ukrajinu z Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. „Nezávidím mu (Zelenskému) tu nynější situaci, zejména když musí poslouchat nesmyslné lži o tom, jak neměli začínat vojenský konflikt a podobné dezinformace,“ uvedla Čaputová, která se k dnešní debatě připojila přes videohovor.
Čaputová: Zelenskyj se to snažil urovnat
Trump v úterý po dotazu novinářů, proč nebyla Ukrajina přizvána k americko-ruským jednáním o válce, naznačil, že za ruskou agresi může sám Kyjev. „Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil na adresu Ukrajiny. Americký prezident také později nazval Zelenského diktátorem.
Podle Čaputové se ale Zelenskyj už od nástupu do funkce prezidenta v roce 2019 snaží udělat pro Ukrajinu to nejlepší. „Chtěl ten konflikt, který začal v roce 2014, nějakým způsobem ukončit, urovnat,“ řekla. „Klobouk dolů před lidmi, kteří zůstávají v náročné službě v zemi, která je pod takovým obrovským tlakem,“ dodala.
Kvůli ruské invazi podle posledních údajů OSN zahynulo na Ukrajině nejméně 13.300 civilistů. Představitelé Ruska opakovaně tvrdí, že útočí jen na vojenské cíle. Podle Čaputové to však není pravda. Dnes řekla, že do konce života nezapomene na návštěvu Ukrajiny po ruských útocích. „Viděli jsme nejen Kyjev, ale i přilehlé oblasti, které byly velmi krutým způsobem bombardované. Viděli jsme bombardované bytové domy, rodinné domy,“ uvedla.
„Slovenská republika byla první zemí, která pomohla (Ukrajině) se systémem protivzdušné obrany,“ doplnila bývalá slovenská prezidentka. Slovensko poskytlo Ukrajině i humanitární pomoc a v solidaritě k napadené zemi se podle Čaputové semkli i občané země.
Nynější slovenský premiér Robert Fico podobně jako Trump kritizuje Zelenského a tvrdí, že Rusko mělo k napadení Ukrajiny „vážné bezpečnostní důvody“. „Je to trochu v pozadí možná jiné rétoriky, která dominuje ve slovenských médiích. Ale ta přítomnost solidarity, soucitu, podpor a pomoci mezi slovenskými občany je stále přítomná, ať už vůči Ukrajincům a Ukrajinkám, kteří žijí na Slovensku, nebo i vůči lidem, kteří žijí na Ukrajině,“ míní Čaputová.
Nynější kritické výroky Trumpa jsou podle dalších účastníků debaty podnětem pro Evropu, aby se sama více starala o zajištění vlastní bezpečnosti. „Nejen Ukrajina, ale i Evropa z toho dokáže vyjít posílená,“ uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. „Doufám, že si Evropa a my jako součást Evropy dostatečně uvědomíme, že to je na nás a že se nemůžeme na nikoho spoléhat,“ řekl vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Podle Kopečného je pochopitelné, že USA chtějí od Ukrajiny za pomoc ve válce něco výměnou, jako je Trumpem zmiňovaný podíl na ukrajinském nerostném bohatství. „Děsivá je metoda, kterou k tomu (USA) chtějí dospět. To znamená globální veřejné ponižování partnera,“ míní.
„Myslel jsem si, že nás Donald Trump probudí, ale samozřejmě jsem si nemyslel, že to bude tak brutálně,“ řekl Pojar. „Trump se teď snaží všechno takovým byznysovým způsobem předělat. … Vypadá to jako velký chaos, musíme tomu dát chvíli času,“ uvedl v debatě náměstek ministryně obrany František Šulc.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
