Pavel o krocích Trumpa: Musíme zbrojit a probrat se! Zmínil obavy o vnoučata i naději na změnu
Už dva roky je prezident Petr Pavel u moci. O tom, jak je hodnotí, promluvil v bilančním rozhovoru na České televizi s moderátorem Michalem Kubalem. Hovořil zejména o současné bezpečnostní situaci, jež silně ovlivňuje výkon jeho prezidentské funkce. Podle něj Evropa v současnosti nemá jinou možnost, než se probrat a postavit na vlastní nohy.
„To, jestli dnes opravdu prožíváme nějaké zlomové období, čemuž nasvědčuje mnoho signálů, to si asi vyhodnotíme až za pár let, ale velice pravděpodobně se tento rok zapíše do historie,“ míní Pavel, který zároveň podotkl, že nechce strašit žádnými katastrofickými scénáři. „Ale to, že se výrazně promění celý ten světový bezpečnostní politický diplomatický řád, na který jsme byli zvyklí po desetiletí, to je asi už zřejmé a pro nás by z toho mělo vyplynout jediné, a sice, že se prostě musíme víc a víc spoléhat sami na sebe,“ upozornil Pavel.
Podle prezidenta bychom neměli propadat pocitu poraženectví, že nemá cenu se bránit. „To jsou věci, které by opravdu mohly být mimořádně škodlivé nejenom pro nás, ale i pro Evropu,“ je přesvědčen Pavel. Chce, abychom byli hrdí. „Myslíte, že to bude ta hlavní bitva, která se povede teď v těch následujících měsících, letech, to bude bitva nejenom u nás doma, ale bude to i bitva celoevropská,“ řekl Pavel, podle kterého bychom měli opustit rétoriku, že bez USA nedokážeme zajistit evropskou bezpečnost.
„Já věřím tomu, že ta situace, která dnes se ve světě a kolem nás odehrává, ať už na východ nebo na západ, tak nás konečně dovede k tomu, že najdeme ten společný jmenovatel, na kterým se dokážeme shodnout a který nás potom dostane do té sebevědomé pozice, ale i do té silné pozice, na kterou máme,“ prohlásil prezident.
Musíme přitáhout lidi do armády
Je přesvědčen, že nastala doba, kdy do naší bezpečnosti budeme muset začít pořádně investovat. „Domnívat se, že by se Rusko spokojilo s částí Ukrajiny a ponechalo vývoj v Evropě na Evropské unii, případně na NATO, je opravdu naivita a znamená to, že zavíráme oči před objektivní realitou,“ pojmenoval hrozby Pavel.
Avizovaný plán vlády zvyšovat výdaje na obranu až na úroveň 3 procent HDP ale Pavel zatím hodnotit nechce. „Já mám trochu vnitřní problém s tím, abychom posuzovali obranyschopnost podle procenta výdajů na obranu ve vztahu k HDP. Ono to totiž nemá žádnou velkou vypovídací hodnotu,“ řekl Pavel. Kromě počtů tanků a letadel jsou podle něj důležité i jiné aspekty. „Všichni musíme cítit, že tuhle zemi chceme bránit,“ podotkl a hned dodal: „Armáda sama za sebe i v rámci NATO má nástroje, jak ty konkrétní schopnosti a jejich rozvoj měřit, takže pojďme to udělat.“
Pavel uvedl, že by bylo dobré, abychom začali vést otevřenou diskuzi na téma, jestli současný způsob rekrutace do armády pokryje její potřeby. „A my vidíme, že s největší pravděpodobností ne a že tedy je na místě bavit se o tom, jakými způsoby přitáhnout ke službě v téhle zemi více lidí,“ prohlásil prezident. Zmínil hybridní model, který kombinuje profesionální armádu a dobrovolné zálohy.
Jednání v Bílém domě? Bolestivé pro všechny
Moderátor se také Pavla zeptal, jak hodnotí schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě, během které se před zraky kamer oba muži ostře pohádali. „Bylo to asi bolestivé pro všechny, pro ty, kdo tam seděli, pro ty, kdo se na to dívali, ať už z kterékoliv strany politického spektra,“ hodnotí Pavel. Jednání mělo proběhnout za zavřenými dveřmi, míní. „Takže z tohoto pohledu to jednání bylo nešťastné.“
Vnímá nicméně pozitivně, že Zelenskyj prohlásil, že je připraven pokračovat v jednáních. Je ale jasné, že Ukrajina nedosáhne spravedlivého míru, který si představuje a bude muset dojít k určitému kompromisu. „Tím kompromisem ve vztahu k agresorovi z mého pohledu by mělo být to, že přijmeme jako fakt, že v tuto chvíli není možné osvobodit všechna okupovaná území, aniž by došlo k dalším obrovským ztrátám na životě,“ odhalil svůj pohled Pavel.
„Na druhou stranu bychom se měli snažit o to, aby Ukrajina to území, které doteďka hrdinně brání, udržela, aby byla posílena pro případ opakování možné agrese,“ dodal. Ukrajina by měla dostat silné bezpečností záruky a mělo by se pokračovat v její integraci do Evropské unie a případně NATO.
Žádné drama, ale začátek změny
To, jak bude vyřešena válka na Ukrajině, jaký bude vztah mezi USA a Evropou a Ruskem je podle Pavla naprosto zásadní pro nás všechny. Nevidí ovšem vše černě. „To, co se děje teď, rozhodně nemusíme brát nějak dramaticky, ale měli bychom to brát jako začátek nějaké změny,“ je přesvědčen Pavel.
„Já si myslím, že pokud ještě někdo stále nepochopil, že nastal čas postavit se na vlastní nohy, tak zřejmě asi není na správném místě (…) my teď opravdu nemáme jinou možnost, než se velice rychle probrat,“ navázal Pavel.
Prezident každopádně přiznal, že se proměnily emoce, se kterým se dívá na Prahu a na Česko. Moderátor v tomto kontextu zmínil, že Pavlovi se nedávno narodil pátý vnuk. „Ten svět je určitě nepředvídatelnější a s větším množstvím nejistot, a to není zrovna prostředí, do kterého s klidným svědomím vypustíte své děti a vnoučata,“ přiznal Pavel.
Hlava státu také podotkla, že Evropa bude muset navýšit své schopnosti výroby zbraní. „Není možné zajistit bezpečnost a mír v Evropě, pokud nebudeme dostatečně vyzbrojeni, abychom jakýkoliv útok na Evropu dokázali důvěryhodně odstrašit,“ řekl s tím, že Evropa by v tomto ohledu měla spolupracovat.
Zvládneme se s tím vypořádat, vzkazuje Pavel
Závěrem dal prezident vzkaz občanům, kteří jsou ze současné situace nervózní: „Není důvod být vyděšený, protože zatím se opravdu neděje nic tak dramatického, co by mělo bezprostředně ohrozit naši bezpečnost, na druhou stranu dochází opravdu k překotnému vývoji situace.“
„My bychom ho měli velice pozorně sledovat a nepodléhat panice při každém prohlášení, ale brát ho do určité míry vážně, analyzovat ho a připravovat si možné kroky, abychom zmírnili dopady, pokud by se mělo něco z toho stát. A já jsem přesvědčen o tom, že nejenom Česká republika, ale především Evropa má schopnosti se s touto situací vypořádat,“ zakončil pozitivně Pavel.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
