Trump přerušil vojenskou pomoc na vlastní pěst, spojence vynechal. Ukrajina má zbraně na půl roku
Americký prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci, upozornil dnes mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wronski. Ukrajina má bez americké pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. V rozhovoru s portálem RBK-Ukrajina to dnes prohlásil ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Ukrajina dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.
Šéf polské vlády Donald Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
„Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ řekl dnes mluvčí polské diplomacie novinářům v reakci na Trumpovo rozhodnutí. "Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam - rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny," upozornil Wronski.
Jak dlouho Ukrajina bez USA vydrží?
“Ukrajina má jistě bezpečnostní rezervu na asi šest měsíců i bez americké podpory, ale bude to samozřejmě mnohem složitější," řekl Venislavskyj. Uvedl, že Ukrajina od začátku ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.
Kuleba před týdnem v rozhovoru s Politico řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. “Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní," řekl.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. O tom, že Washington k takovému kroku přikročí, média spekulovala zejména po páteční roztržce v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Televize CNN k Trumpovu rozhodnutí nyní uvedla, že Ukrajina může pokračovat ve vojenských operacích na stávající úrovni několik týdnů, možná do počátku léta. Poté bude mít výpadek americké pomoci viditelný dopad. Administrativa nyní již bývalého amerického prezidenta Joea Bidena před předáním moci Trumpovi urychlila dodávky zbraní, takže Ukrajina má nyní na skladech velké množství pokročilých zbraní včetně balistických střel ATACMS. Ty ukrajinské armádě umožňují údery v hloubi ruského území.
Tématu amerických zbrojních dodávek se ale média věnovala ještě před incidentem v Bílém domě. Před týdnem v úterý list The Wall Street Journal s odvoláním na západní představitele napsal, že Ukrajina má dostatek zbraní a munice do léta. Pokud by o americkou podporu přišla, mohla by se poté dostat do potíží, zároveň by také nemohla používat některé z nejpokročilejších zbraní.
The Wall Street Journal ve své bilanci vycházel ze zbrojní pomoci, kterou Bidenova administrativa Ukrajině už poskytla i kterou smluvně slíbila dodat. Ukrajinští analytici k této zprávě uváděli, že zásoby zbraní a munice vydrží napadené zemi ještě déle.
“Můžeme vydržet možná půl roku, rok, a poskytnout tak Evropě další rok na to, aby začala vyrábět, jakoukoli munici bude moci," řekl Mykola Bělěskov z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia (NICD) a z nadace Come Back. Alive (Vraťte se. Živí). “Utrpíme nějaké ztráty, možná přijdeme o území. Nemáme ale na výběr, musíme bojovat nehledě na potíže," dodal.
Nejméně šest obětí si dnes vyžádal výbuch v obytném domě v ruském městě Saratov. Uvedlo to podle médií ruské ministerstvo pro mimořádné situace, podle něhož ve výškovém domě patrně explodoval plyn. Výbuch podle tisku poškodil tři desítky bytů. Počet obětí postupně vzrůstá, jak záchranáři nalézají další těla v sutinách, mezi oběťmi je i dítě. Pátrání v troskách pokračuje.
„Záchranáři vyprostili z trosek zraněného a předali jej lékařům. Bohužel zemřel. Počet mrtvých vzrostl na šest,“ citovala agentura TASS vyjádření ministerstva. Dotyčný muž byl zaklíněn mezi betonovými panely déle než šest hodin.
Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.
Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.
Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.
Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.
