Američané vyhrožují Ukrajině kvůli nerostům? Vypneme vám Muskův Starlink, měli varovat
USA mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.
O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh amerického ministra financí Scotta Bessenta.
Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.
„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.
Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby USA získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů Kč), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší.
V pátek ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.
Musk poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po jeho invazi v únoru 2022. Amerického miliardáře proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu. Ten se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.
V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.
Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.
Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později oznámil, že počet raněných stoupl na 28 a že jsou mezi nimi i desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka.
„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Ruské drony podle starosty města Boryse Filatova poškodily dvě desítky obytných domů, zdravotní středisko, zubní ordinaci, muzeum, gymnázium a univerzitní budovy.
Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět. ČTK o tom dnes za Globsec informoval Filip Nerad.
Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.
