Fiala tři roky od startu Putinovy šílené války: Naše podpora Ukrajiny je správná a potřebná!
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, řekl ČTK premiér Petr Fiala (ODS) u příležitosti třetího výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí. Česká republika přeje Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a bude podporovat všechny kroky, které k němu povedou, doplnil Fiala. O tom, jak Česko pomáhá Ukrajincům promluvil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ruské síly zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym 24. února 2022. Česko patří po celou dobu konfliktu mezi podporovatele Ukrajiny, Fiala byl v polovině března 2022 mezi prvními zahraničními státníky, kteří po začátku války navštívili Kyjev.
Fiala ČTK řekl, že Ukrajina tři roky čelí ruské agresi a snaží se dělat všechno pro to, aby ubránila svou zem a nezávislost. „Prezident Zelenskyj a ukrajinští občané brání svoji zemi před ruským diktátorem Putinem, ale současně platí, že Ukrajinci umírají i za bezpečnost celé Evropy,“ uvedl Fiala. I proto Česko stojí po celou dobu po boku napadeného státu, dodal.
Za tři roky Česko poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska. Ukrajině také Česko zprostředkovává dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU.
„Pomáháme nejen naší muniční iniciativou, která má podporu v celém světě. Ruská agresivní politika nesmí uspět a je i v našem zájmu, aby Ukrajina dokázala ruské agresi čelit,“ uvedl Fiala.
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, doplnil premiér. „Přejeme Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a budeme podporovat všechny kroky, které k němu povedou,“ řekl Fiala.
Rakušan: Pomáháme různými způsoby
Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále, navázal na Fialu rovněž vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac.
V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.
Ukončení dočasné ochrany?
V první polovině letošního roku budou země Evropské unie řešit pokračování institutu dočasné ochrany, jenž lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zatím je v EU prodloužena do března 2026. Uprchlíci v Česku se mohou k prodloužení dočasné ochrany registrovat do 15. března.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ČTK řekla, že případné ukončení dočasné ochrany je podmíněné rozhodnutím EU, které bude společně koordinovat v závislosti na ukončení války. „S nejvyšší pravděpodobností bude následovat přechodné období, v rámci kterého budou mít uprchlíci čas vyřešit svou budoucnost - možnost přechodu na jiný typ pobytového oprávnění či návrat domů,“ uvedla Malá.
Běženci, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos také změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem nejméně 440 000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110 000 korun. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty by ale tyto podmínky splnila malá skupina lidí.
K polovině února mělo v Česku podle Malé aktivní dočasnou ochranu 397 393 lidí, od začátku války ČR udělila více než 660 000 ochran. „Česká republika je zemí s třetím nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany a v přepočtu na obyvatele zůstává nejvíce zasaženým státem,“ uvedla mluvčí. Průměrný počet žádostí podle ní nyní týdně dosahuje přibližně 1500.
Malá doplnila, že podle evidence ministerstva práce v Česku legálně pracuje více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků, tedy asi 150.000. V roce 2023 se začal zvyšovat počet mužů v ekonomicky aktivním věku, nyní se ustálil zhruba na 39 procentech. Humanitární dávku podle mluvčí pobírá asi čtvrtina běženců, zejména jde o děti. „Státem hrazené ubytování v současnosti využívá pouze minimum osob, přibližně 600,“ dodala Malá.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenil při dnešním setkání s předsedou Legislativní rady Nového Jižního Walesu Benjaminem Cameronem Franklinem australskou pomoc Ukrajině v obraně proti ruské vojenské invazi.
Austrálie darovala Ukrajině například čluny k posílení námořní a pobřežní obrany a loni v říjnu přislíbila dodat 49 vyřazovaných tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams. První z těchto strojů se měly vydat do napadané země podle australského zpravodajského serveru ABC News letos na jaře.
„Australská strana ocenila roli České republiky při podpoře Ukrajiny, rád jsem připojil poděkování Austrálii za trvající pomoc Ukrajině, neboť patří k jednomu z největších přispěvatelů ze zemí mimo NATO,“ napsal Vystrčil.
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Serveru Publico to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ dodal premiér.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.
Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.
Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.
👍🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🤡