Ruská invaze na Ukrajinu, zahájená 24. února 2022 jako „speciální vojenská operace“, se během tří let proměnila v rozsáhlou válku, která si vyžádala statisíce obětí a zásadně změnila geopolitickou situaci. Ukrajinské síly v prvních měsících odrazily ruský útok na Kyjev, ale boje se přesunuly na východ a jih země. Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území a v poslední době postupuje na východě. Západní podpora, zejména americká, byla pro Ukrajinu klíčová, ale s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu čelí nejistotě. Prezident Volodymyr Zelenskyj, původně komik, se stal symbolem ukrajinského odporu a světovým lídrem v boji proti ruské agresi. Na Ukrajině v průběhu války došlo k řadě zvěrstev, za kterými stojí Putinova armáda. Včetně masakru civilistů v Buči.
3 roky od Putinova šoku: Milníky ruské invaze! Zvěrstva v Buči a zkáza, ale i protiúder Ukrajinců,
1.Z třídenní operace tři roky
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 v 04:00 SEČ oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“.
Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.
Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny, a později invazi vysvětlil pod záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ samozvaných lidových republik Doněcké (DNR) a Luhanské (LNR), které vyhlásili na východě Ukrajiny v roce 2014 proruští separatisté a které Rusko později anektovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav. Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy a lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního souboru sankcí proti Rusku.
Video Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?Video se připravuje ...2.Vývoj na bojišti
V počátcích války se Rusové přiblížili i ke Kyjevu, ale na počátku dubna 2024 ukrajinské síly získaly zpět pod kontrolu celou Kyjevskou oblast. Krátce poté se začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča. Poté se boje přesunuly hlavně na východ Ukrajiny.
Ruský prezident Putin v červenci 2022 vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti a v září 2022 podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci - Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
Rusko se částí těchto oblastí zmocnilo po invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Úspěchem Ukrajiny bylo znovudobytí strategického přístavního města Cherson, které leží při ústí řeky Dněpr do Černého moře, v listopadu 2022.
Video Ohavný masakr civilistů v BučiVideo se připravuje ...3.Ukrajinská protiofenziva
Ukrajinské síly na začátku loňského června zahájily dlouho očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země (hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti).
Protiofenziva ale dosud vedla k jen omezeným územním ziskům a iniciativu později převzali Rusové, kteří dobyli několik strategických měst. Rusko nyní okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112 000 čtverečních kilometrů.
V poslední době invazní síly na východě Ukrajiny setrvale postupují a Rusko podle agentury APA za uplynulý rok zabralo ukrajinské území o rozloze 4500 kilometrů čtverečních. Ukrajina ovládá 450 kilometrů čtverečních na západě ruské Kurské oblasti, kam vpadly ukrajinské jednotky loni v srpnu. Zpočátku ale ovládaly 1300 kilometrů čtverečních. Rusům v oblasti pomáhají i severokorejští vojáci, kterých KLDR vyslala do Ruska na 10 000.
Zlomovými okamžiky války bylo loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas bývalý americký prezident Joe Biden. Ruská armáda v reakci odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.
Video Prezident Pavel Hráčích: Biden měl povolit pužití raket pro Ukrajinu mnohem dřív.Video se připravuje ...4.Masakr v Buči
Ve městě Buča, které leží asi 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, žilo před ruskou invazí podle ukrajinského statistického úřadu na 37 000 lidí. Ruské síly zahájily útok na město 27. února v rámci operace, kterou chtěli Rusové dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev.
V dalších dnech ve městě probíhaly těžké boje, ruské jednotky zaútočily například na městský památník války v Afghánistánu, a 12. března místní radnice oznámila, že ruské jednotky město ovládly. Ukrajinským silám se podařilo Buču znovu dobýt 31. března. Starosta města Anatolij Fedoruk oficiálně oznámil osvobození města 1. dubna.
Krátce po osvobození se začaly objevovat snímky a videa z Buče, které ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích nebo v domech, kde je útočníci zastřelili.
Některé z obětí měly svázané ruce, další nesly stopy po mučení. Na ulicích i v masových hrobech bylo ve městě objeveno podle posledních údajů místních úřadů 458 mrtvých civilistů včetně malých dětí a mladistvých. Z nich bylo 419 zavražděno, 39 lidí zemřelo na následky útrap okupace. Později se objevila i videa dokazující zločiny ruských vojáků.
5.Masové hroby
Buča byla prvním městem, kde po odchodu ruských vojsk vyšla najevo zvěrstva, jaká se tam děla po dobu ruské okupace. Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti se našly hromadné hroby a množství obětí i v dalších městech.
V nedaleké Borodjance bylo objeveno až 400 zavražděných, v sousední Irpini, pod kterou patří strategické letiště Hostomel, bylo nalezeno 300 mrtvých civilistů. Hromadný hrob s desítkami civilních obětí byl nalezen také v Buzově. Celkem bylo zavražděno v Kyjevské oblasti přes 1300 civilistů.
6.Smrtící déšť v Mariupolu a boj o Azovstal
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal 20. května 2022 Putinovi hlášení o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Stalo se tak poté, co se poslední ukrajinští obránci této východoukrajinské bašty po dlouhých a těžkých bojích vzdali. Do ruského zajetí padlo přes 6000 ukrajinských vojáků a tisíce členů jednotky Azov a 36. brigády námořní pěchoty.
Přístav Mariupol, kde před válkou žilo přes 420 000 lidí, se stal symbolem zkázy způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. Bitva si vyžádala podle ukrajinských zdrojů kolem 20 000 obětí. V březnu 2022 například ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí.
Video Smrtící déšť: Video ukázalo ostřelování mariupolských oceláren Azovstal.Video se připravuje ...7.Tvrdé boje o Bachmut
Za nejdelší a jednu z nejkrvavějších je označována bitva o Bachmut, který leží ve východoukrajinské Doněcké oblasti asi 70 kilometrů severně od Doněcka. Rusové se intenzivně snažili město dobýt od počátku srpna 2022, předtím od května na Bachmut útočili raketami.
Boje kolem Bachmutu, kde před válkou žilo přes 70 000 lidí, zintenzivněly poté, co ukrajinská armáda v listopadu 2022 znovu získala kontrolu nad městem Cherson a jeho okolím. Bachmut Rusové nakonec za cenu velkých lidských ztrát a totálního zničení města dobyli loni v květnu.
Video Boje v Bachmutu (video)Video se připravuje ...Video Záběry z přední linie v Bachmutu: Tvrdé boje a město v troskáchVideo se připravuje ...8.Strategický Cherson
V listopadu 2022 ukrajinské síly znovudobyly přístavní město Cherson, které leží při ústí řeky Dněpr do Černého moře.
Má strategickou polohu mezi separatistickým územím na východě a Oděsou a je centrem Chersonské oblasti, která je na jihu spojena Perekopskou šíjí s Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Od počátku ruského útoku na Ukrajinu byl Cherson jedním z důležitých cílů invaze, Rusové město obsadili 2. března 2022.
Video Ruští vojáci utíkají z Chersonu.Video se připravuje ...9.Lidské ztráty
OSN ve své lednové zprávě uvádí, že od zahájení invaze zahynulo na Ukrajině 13 300 civilistů. V poslední době podle OSN počet zabitých civilistů narůstá, k nejčastějším příčinám patří dronové útoky, klouzavé letecké bomby a rakety dlouhého doletu.
Nejtragičtějším byl ruský nálet, který v březnu 2022 zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí.
Skutečné počty mrtvých civilistů ale mohou být vyšší. Například krvavá bitva o Mariupol, který Rusové dobyli v květnu 2022, si vyžádala podle představitelů bývalé ukrajinské samosprávy města 20 000 mrtvých civilistů.
Počty padlých vojáků Rusko ani Ukrajina dosud nezveřejňovaly. Výjimku udělal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nedávno řekl americkému novináři Piersovi Morganovi, že v bojích s Ruskem padlo 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 000 bylo zraněno. Ruské ztráty podle Zelenského dosahují 350 000 mrtvých a až 700 000 zraněných. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) uvádí, že zabito bylo přes 170 000 ruských vojáků a přes 600 000 jich bylo zraněno.
10.Bez zahraničí by Ukrajina padla a česká pomoc
Největším podporovatelem Ukrajiny byly dosud Spojené státy. Bývalý americký prezident Joe Biden loni v dubnu po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu.
Výpadek této podpory provázel postup ruských jednotek hlouběji do ukrajinského území a také problémy ukrajinské protivzdušné obrany. Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena se snažila intenzivně pomáhat Kyjevu do lednového nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta.
Trump je ale k pomoci zdrženlivý. Ve volební kampani uváděl, že chce válku na Ukrajině rychle ukončit. Zpochybňoval výši americké pomoci Kyjevu a naznačoval, že by evropští spojenci měli v tomto ohledu nést větší finanční zátěž.
Po USA jsou největšími dárci Německo, Francie a Británie. Trump, který se do Bílého domu vrátil v lednu, nedávno uvedl, že po Ukrajině chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl. Jak k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč). Zelenskyj o víkendu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev.
Video „Nejsme připraveni bránit se sami.“ Expert o plánech Trumpa: Stáhne vojáky z postsovětských satelitů?Video se připravuje ...11.Válka změnila Zelenského – z komika přes noc světovým lídrem
Předtím, než se stal prezidentem, vystupoval Volodymyr Zelenskyj jako herec a komik, byl také režisérem, scénáristou a producentem. Založil společnost Studio Kvartal 95, která produkuje vesměs komediální tvorbu, včetně TV seriálu Sluha národa, kde si Zelenskyj zahrál prezidenta Ukrajiny ještě před svým skutečným zvolením.
Zelenskyj se stal prezidentem Ukrajiny 20. května 2019. Ve druhém kole prezidentských voleb konaných v dubnu téhož roku tehdy jednačtyřicetiletý Zelenskyj porazil ve druhém kole obhajujícího prezidenta Petra Porošenka. Získal 74 procent hlasů, Porošenko 26 procent. Zvítězil ve všech ukrajinských oblastech.
24. února 2022 vpadlo ruské vojsko na Ukrajinu, o den později Zelenskyj řekl, že jeho země zůstala sama v boji proti ruské armádě. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině je podle něj důkazem, že sankce Západu proti Moskvě nejsou dostatečné. „Kdo je připraven bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí," posteskl si tehdy Zelenskyj ve videoprojevu.
Video Víte, že... Ukrajinský prezident Zelenskyj tančil v televizi a hrál v seriálech?Video se připravuje ...21:5024. 5. 2025
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
21:4724. 5. 2025
„Každou noc se naše jednotky snaží chránit životy. Dnes došlo k rozsáhlému a podlému ruskému útoku. Balistické rakety - některé byly úspěšně zachyceny. Bylo tam také 250 bezpilotních letounů, většinou Šahedů. Jsem vděčný všem, kteří pomáhají Ukrajině s protivzdušnou obranou. Dodávka systémů protivzdušné obrany pro nás znamená skutečnou ochranu lidí - tady a teď,“ napsal na sociální síť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zobrazit celý online20:4224. 5. 2025
A tady jsou další snímky z Ukrajiny, kde došlo k výměně zajatců.
- Související
