„Haló: Ukrajina je obětí téhle války.“ Do Trumpa se po útocích na Zelenského pustila i spřízněná média
Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí "škaredé" dohody s Ruskem, ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post. Opatrně Trumpovi oponují někteří zákonodárci Republikánské strany, popisuje deník The Washington Post (WP).
Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a prohlásil, že jeho země neměla „nikdy začínat“ válku.
„On to nezačal a neměl žádnou šanci to ukončit, ledaže by se vzdal krvelačným útočníkům,“ reagovala redakční rada New York Post. Americký prezident by podle ní neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“, ať je to součástí vyjednávací taktiky či nikoli. „Haló: Ukrajina je obětí téhle války, nehledě na to, že je naším spojencem,“ dodává list.
„Jediným diktátorem v téhle válce je pan (ruský prezident Vladimir) Putin, který tráví Rusy v zahraničním exilu a posílá oponenty do arktických vězeňských táborů,“ uvedl kolektiv komentátorů WSJ. „Lepší strategií než se vozit po Ukrajině by bylo dát Putinovi jasně najevo, jakým zbraním a tlaku by čelil, kdyby Rusko neupustilo od války a nepřistoupilo na trvalý mír,“ pokračuje středeční komentář.
Podle jeho autorů Trumpova poslední vyjádření naznačují skutečnou změnu v politice Washingtonu a „možná jsou předzvěstí škaredého urovnání, které přijde“. „Možná, že šije do ukrajinské demokracie, aby u voličů vyvolal dojem, že mezi Kremlem a Kyjevem není ve skutečnosti žádný rozdíl. Možná si myslí, že pak bude lehčí obhájit mírovou dohodu, která zradí Ukrajinu,“ uvádí tým WSJ.
Trumpovy výroky jsou také další zkouškou pro republikánské členy Kongresu, z nichž mnozí Ukrajinu podporují a v minulosti vystupovali jako takzvaní jestřábi ve vztahu k Moskvě. Někteří se vůči prezidentovi vymezují, podle listu WP to ale dělají poměrně jemně, přičemž se vyhýbají přímé konfrontaci s lídrem své strany.
Příkladem je vyjádření lídra republikánských senátorů Johna Thunea. „Rusko je tady agresor,“ uvedl ve středu. V rozhovoru s Fox News pak dodal: „Možná je ta rétorika na úvod trochu ostrá, ale ve finále si myslím, že lidé to budou posuzovat podle výsledku.“ Jasnější nesouhlas se šéfem Bílého domu pak vyjádřili senátoři John Kennedy a Kevin Cramer, který uvedl, že Trumpova slova byla „fakticky nesprávná“.
Mnozí republikáni zároveň ve svých reakcích kritizovali exprezidenta Joea Bidena nebo výroky Zelenského na adresu Trumpa a vyjadřovali důvěru ve vyjednávací schopnosti amerického prezidenta. „Jakožto vyjednavač si neustále buduje pozici a v těchto dnech je ve vyjednávací náladě,“ dodal podle WP Cramer. Podle jeho kolegy ze Senátu Erika Schmitta by Zelenskyj neměl Trumpa otevřeně kritizovat, nicméně současná vyjádření na obou stranách jsou spíše „šum“. „Prezident Trump, důvěřuju mu, je to mistrný vyjednavač,“ řekl televizi CNN.
Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.
Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol - to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.
Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.
Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Dobré ráno,vážení čtenáři,
unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
