Trump to po útoku na Zelenského schytal od Pavla i Scholze: Pořádná dávka cynismu!
Pořádnou dávku kritiky si od světových politiků vysloužil prezident Donald Trump za slovní útok na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Toho v příspěvku na své sociální síti Truth Social označil za diktátora.
Trumpova slova „nadzvedla ze židle“ prezidenta Petra Pavla. „Jakou hodnotu by měly volby konané v zemi, která se už 3 roky brání agresi sousední jaderné velmoci? Jak zorganizovat volby s pětinou území obsazenou okupačními vojsky a pod každodenním ostřelováním celé země? Nazvat prezidenta takové země diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu,“ napsal v příspěvku na síti X.
Se slovy Trumpa nesouzní ani premiér Petr Fiala (ODS). „Tak s tím se samozřejmě nedá souhlasit. Tady Donald Trump pravdu nemá,“ řekl v ČT. „Ale nenechme se vyprovokovat jednotlivými výroky na sítích,“ dodal. Cílem všech západních států by podle Fialy měl být trvalý, udržitelný a spravedlivý mír na Ukrajině.
Do Trumpa se za jeho výrok pustil i bývalý viceprezident USA Mike Pence. „Pane prezidente, Ukrajina tuto válku nezačala. Rusko zahájilo nevyprovokovanou a brutální invazi, která si vyžádala statisíce obětí. Cesta k míru musí být postavena na pravdě.“
Za špatné a nebezpečné označil dnes německý kancléř Olaf Scholz upírání demokratické legitimity ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému ze strany americké hlavy státu Donalda Trumpa. V reakci pro server magazínu Der Spiegel také zdůraznil, že válku zahájilo Rusko.
„Je prostě špatné a nebezpečné upírat prezidentovi Zelenskému demokratickou legitimitu,“ reagoval Scholz. „Správně je, že Volodymyr Zelenskyj je zvoleným prezidentem Ukrajiny. To, že se uprostřed války nemohou uskutečnit řádné volby, je v souladu s ukrajinskou ústavou a volebními zákony. Nikdo by neměl tvrdit nic jiného,“ doplnil.
„To je zcela absurdní. Pokud jen rychle netweetujete, ale vidíte skutečný svět, pak víte, kdo v Evropě bohužel musí žít v diktátorských podmínkách: lidé v Rusku, lidé v Bělorusku,“ reagovala na Trumpovo prohlášení šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková v rozhovoru s televizí ZDF. Ukrajinci a jejich vláda za demokracii bojují každý den, zdůraznila.
Je podle ní zjevné, že Trumpova administrativa má jinou zahraniční politiku než ta předchozí. „Proto je tak důležité, abychom jako Evropané dali jasně najevo, že sebevědomě hájíme své vlastní hodnoty a zájmy,“ zdůraznila.
Jasně se vyjádřil i možný příští kancléř a šéf nyní opoziční CDU Friedrich Merz, podle něhož je to záměna pachatele za oběť. Myslí si, že to odpovídá ruskému narativu prezidenta Vladimira Putina. „A abych byl upřímný, jsem poněkud šokován, že Donald Trump nyní zřejmě tento narativ sám přijal.“
Zelenskyj politikům, kteří se jej zastali, na sociálních sítích poděkoval. „Díky za vaši podporu!“ napsal.
„Vezměte si, že skromně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů (8,3 bilionu Kč) a šly do války, kterou nelze vyhrát,“ napsal v úvodu svého příspěvku Trump, který tak znovu použil sumu, která ani podle amerických údajů neodpovídá skutečnosti.
Podle webu amerického ministerstva obrany dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činila 67 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč), celková pomoc pak podle německého hospodářského institutu IfW kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč).
Zelenského pak kritizoval za to, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má velmi malou podporu Ukrajinců. Jediné, v čem byl dobrý, bylo to, že se mu dařilo Bidena vodit za nos, míní Trump. „Diktátor bez voleb, Zelenskyj by měl radši jednat rychle, jinak mu nezbude žádná země,“ napsal dále americký prezident, podle něhož by Zelenskyj nejspíš chtěl, aby válka pokračovala.
Ukrajina začíná otevírat vývoz zbraní domácí výroby, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tak chce vydělat na válečném technologickém závodu ve zbrojení s Ruskem a získat tolik potřebné finanční prostředky, napsala dnes agentura Reuters.
Čtyři roky trvající válka, v níž se Ukrajina brání ruské invazi, podnítila rozmach obranného sektoru. Oborové svazy odhadují, že Ukrajina nyní má více než tisíc výrobců zbraní a vojenského vybavení; většinou jde o malé soukromé společnosti založené po ruské invazi v únoru 2022.
Francie se chystá předat Ukrajině další stíhačky Mirage 2000, řízené letecké bomby a protiraketové střely, uvedl dnes na sociální síti ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov poté, co podepsal s francouzskou ministryní obrany Catherine Vautrinovou memorandum o záměru společné výroby zbraní na Ukrajině a ve Francii. Kyjev má podle ministra zájem také o další střely s plochou dráhou letu SCALP, které se vyznačují dalekým doletem.
Ukrajinu už dříve Francie podpořila dodávkami zbraní, včetně houfnic Caesar, systémů protivzdušné obrany SAMP-T a bojových letounů Mirage 2000.
Ukrajina oznámila dodávku první várky letounů Mirage od výrobce Dassault Aviation loni v únoru, již o měsíc později je nasadila do boje. Ukrajinští piloti a letečtí mechanici se k obsluze těchto strojů školili na východě Francie.
Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur. ČTK to potvrdilo několik unijních i diplomatických zdrojů. O detailech půjčky se diskutovalo na mnoha jednáních mezi diplomaty i v Evropské komisi, unijní exekutiva nakonec rozhodla, že zakázky budou moci být od firem z Ukrajiny i z celé EU. Opak by totiž znamenal i vážné narušení unijního vnitřního trhu.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů eur) zmrazených ruských aktiv v EU se 180 miliard eur nachází právě v Belgii.
