Takhle zní smrt: Přístroje zaznamenaly ničivou implozi ponorky Titan
Tragickou implozi ponorky Titan, při které 18. června 2023 zahynulo všech pět členů posádky, zachytily citlivé přístroje americké vládní agentury NOAA. Úředníci pobřežní stráže sdíleli asi dvacetisekundový zvukový klip zaznamenaný 1,5 tisíce kilometrů od místa neštěstí.
Ponurý šum označený jako „podezřelá akustická stopa“ má být podle britského deníku Daily Mail zvukem osudné imploze. Při té zemřela prominentní posádka. Tvořili ji Shahzada Dawood (48), jeho syn Suleman (19), britský podnikatel Hamish Harding (58), bývalý francouzský námořník Paul-Henri Nargeolet (77) a spoluzakladatel společnosti OceanGate, která ponorku vlastnila, Stockton Rushton (61).
Ponorka Titan podnikala v červnu 2023 expedici k vraku Titaniku. Vše se zdálo být v pořádku. Pak ale s podpůrnou lodí Polar Prince ztratila kontakt přibližně hodinu a 45 minut poté, co zahájila sestup do mořských hlubin. Naděje na přežití posádky posílily i zprávy o údajných úderech, které měly z podmořského plavidla vycházet.
Ponory s herním ovladačem
Nakonec byly zbytky vraku nalezeny na mořském dně asi 300 metrů od přídě potopeného parníku. Nikdo nepřežil. Později vyplulo na povrch, že plavidlo bylo ovládáno pomocí levného herního ovladače. Navíc odborníci na hlubinný průzkum oceánů varovali Stocktona Rushe již pět let před osudným ponorem, že experimentální metody společnosti by mohly skončit katastrofou.
Přísnější bezpečnostní kontroly ponorky, včetně skenování jejího trupu za účelem odhalení možných vad, požadovali lidé uvnitř společnosti. A to včetně Davida Lochridge, který pracoval jako ředitel mořských operací projektu Titan. Byl ale bez milosti ze společnosti vyhozen. Rush obavy bagatelizoval a některé bral jako osobní urážky. Přehnaná snaha o bezpečnost podle něj bránila rozvoji a inovacím.
Přehlížené problémy
Při jednom ze zářijových veřejných slyšení před pobřežní stráží uvedl odborník Karl Stanley, že Rush měl větší zájem na tom, aby zanechal stopu v historii, než o bezpečnost svých pasažérů. „Věděl, že to nakonec skončí takto, a nechtěl za to být zodpovědný,“ řekl.
Sám během zkušebního ponoru v roce 2019 zaznamenal praskání a problémy s vyvážením. Rush ale jeho námitky odmítl. Stanley se též domnívá, že účelové bylo i vydávání placených pasažérů za specialisty. „Je to jasně únik, jak se vyhnout předpisům Spojených států,“ je přesvědčený Stanley.
Ředitelka administrativy Amber Bay trvala na tom, že společnost neprováděla riskantní ponory, jen aby vyhověla klientům. Zároveň však chtěla vyhovět těm, kteří za nebezpečnou misi byli ochotni zaplatit v přepočtu šest milionů korun. Po osudné implozi společnost OceanGate svůj program stopla. Firma v současné době nemá žádné stálé zaměstnance a údajně plně spolupracuje na vyšetřování tragické nehody.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.