Záhada telefonátu mezi Putinem a Trumpem. Kreml nedokáže říct, zda proběhl
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
O telefonátu mezi Trumpem a Putinem psal o víkendu americký list New York Post, kterému to řekl staronový šéf Bílého domu v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump uvedl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nesdělil. Není ani jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil.
„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl Trump deníku. Odmítl sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. „To bych raději neříkal,“ odpověděl šéf Bílého domu a mimo jiné zopakoval, že chce válku ukončit. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na téma hovoru mezi prezidenty v televizi NBC News neodpověděl.
Kreml v neděli uvedl, že informaci o hovoru státníků nemůže potvrdit ani vyvrátit. „Co se dá říci o této zprávě: jak (nová Trumpova) administrativa ve Washingtonu rozvíjí svou práci, vzniká mnoho různých komunikací. A ty se vedou různými kanály. Vzhledem k množství těchto komunikací se samozřejmě může stát, že o něčem nevím, že nejsem informován. Proto v tomto případě to nemohu ani potvrdit, ani popřít,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruské státní agentuře TASS.
Podobně se vyjádřil dnes. „Včera jsem se k této záležitosti vyjádřil. Nic jiného vám nemůžu říct. Nemohu to potvrdit ani vyvrátit,“ odpověděl podle TASS Putinův mluvčí na dotaz novinářů ohledně rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států.
První hovor? Podle Peskova fikce
V pátek 7. února Peskov podle Reuters řekl, že šéf Kremlu Vladimir Putin a prezident Trump zatím ještě nejednali o potenciální schůzce mezi nimi a neodehrály se mezi nimi žádné první kontakty ohledně toho, zda je takové setkání nutné nebo kde a jak by se mohlo uskutečnit. Ve středu Peskov tvrdil, že kontakty mezi Moskvou a Trumpovým týmem jsou na úrovni jednotlivých resortů a zintenzivňují. Podrobnosti nesdělil.
Loni v listopadu Peskov popřel informace amerických médií o údajném telefonátu mezi tehdy zvoleným prezidentem Trumpem a šéfem Kremlu. Označil je za čistou fikci. Například list The Washington Post napsal, že podle jeho zdroje Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval válku proti Ukrajině, a připomněl mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením Joea Bidena postavily na stranu napadené země a poskytly jí mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní.
V lednu se ve Washingtonu vyměnila administrativa a Trump opakovaně prohlásil, že chce co nejdříve válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit. Zatím stále není jasné, jak toho chce dosáhnout. Trump i Putin už dříve uvedli, že jsou připraveni se sejít.
Šéf Kremlu před tím přímo hovořil s americkým prezidentem naposledy nedlouho před tím, než na jeho rozkaz 24. února 2022 vpadla ruská vojska do sousední země. Tehdy s Bidenem hovořil po telefonu podle Moskvy asi hodinu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
