Manažerka z ČEZ o kvótách pro ženy: Cílíme na 30 procent. V představenstvu je zatím jediná

Skupina ČEZ zaměstnává zhruba 28 700 lidí, z toho necelých 20 % tvoří ženy. „Máme to 80 na 20 a já doufám, že časem to číslo vzroste,“ uvedla Michaela Chaloupková, ředitelka divize Správa a členka představenstva Skupiny ČEZ.

Přestože ženy tvoří pětinu zaměstnanců společnosti, v představenstvu ČEZu je Michaela Chaloupková jedinou ženou. „To představenstvo tak, jak funguje, tak funguje dlouhou dobu a staví si ho náš generální ředitel, takže já osobně v tom problém nevidím,“ vysvětlila.

Na konci roku 2024 vstoupila v platnost směrnice o genderové vyváženosti ve správních radách společností ve všech členských státech EU. Společnosti musí cíle splnit do 30. června 2026. U nás se to kromě ČEZu týká ještě dalších čtyř společností. Směrnice stanovuje cíl 40 % nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy představenstva a mezi všemi členy představenstva 33 %.

Třetina žen ve vedení

ČEZ má zatím veřejný cíl 30 % žen ve vedení a podle Chaloupkové se snaží ženské zastoupení v managementu zvýšit. „Děláme všechno pro to, zvlášť na těch manažerských pozicích, protože to je něco, co umíme ovlivnit, aby jich tam bylo více. Cíl 30 % žen v managementu je ambiciózní, nicméně pro mě to znamená, že to otevírá cestu pro podpůrné programy pro ženy,“ řekla Chaloupková. Podle ní je jedním z hlavních důvodů pomalejšího kariérního růstu žen rodičovská dovolená. „V nějaký moment prostě tu kariéru opustí a jdou se věnovat rodině, což je v pořádku. Nicméně ten návrat nebývá tak jednoduchý, jak by si některé představovaly,“ doplnila.

Nabízí proto různé benefity, které mají ženám usnadnit návrat do práce. „V Praze máme přímo na ČEZu školku pro děti od jednoho roku, protože ty se dají nejhůř umístit. Je tam kolem 20, 30 dětí a školka je pořád plná,“ uvedla Chaloupková. Firma také podporuje udržení kontaktu s ženami na rodičovské dovolené prostřednictvím různých akcí a webinářů. „Máme vysoké procento žen, které si nechávají kontakt se zaměstnavatelem a neodcházejí na několik let, ale třeba jen na půl roku a pak se vracejí na menší úvazky nebo dohody,“ dodala s tím, že se také snaží platy žen, které odešly pečovat o dítě, při jejich návratu do práce valorizovat, aby se nevracely k původní částce. 

Dostavba Dukovan a další projekty: Budeme potřebovat až 4000 lidí, říká top manažerka ČEZ

Podle Chaloupkové je důležité mít v týmech diverzitu neboli různorodost. „Snažím se a myslím si, že hodně kolegů to má stejně – postavit tým tak, aby tam bylo zastoupení různých názorů, různých pohledů a možná i různých pohlaví, protože ty týmy pak fakt fungují líp,“ řekla s tím, že existují studie potvrzující vyšší efektivitu diverzifikovaných pracovních skupin.

Ženy dostávají nižší mzdy než muži

Na výplatní pásce mají ženy v Česku průměrně o 15 % méně než muži. V oblasti rovnosti příjmů – gender pay gap – tedy zaostáváme za evropským průměrem. Podle Chaloupkové si česká největší firma v tomto ohledu nevede špatně. „My jsme začali už někdy v roce 2019, kdy jsme spolupracovali s ministerstvem práce a sociálních na měření tohoto rozdílu. Analyzujeme to, vytvořili jsme si na to i svůj vlastní nástroj a dali jsme si cíl, že do příštího roku ten pay gap bude 0. Snižujeme ho každý rok po 5 %,“ vysvětlila Chaloupková.

Co se týče zastoupení žen ve vedení podniků, existují mezi zeměmi EU značné rozdíly. Např. ve Francii tvoří ženy 45,3 procenta, na Kypru je to pouze 8,5 procenta. Podle nadnárodní studie Dun & Bradstreet je nepoměr mezi muži a ženami ve vysokých manažerských pozicích u nás stále výrazný – 87 % ku 13 % v neprospěch žen.

Mezi nejvlivnější ženy naší země kromě Michaely Chaloupkové podle posledního žebříčku Forbes patří nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, Lenka Bradáčová, která od dubna letošního roku nastupuje do pozice nejvyšší státní zástupkyně, či Věra Jourová, která deset let působila ve funkci evropské komisařky. Dalšími významnými jmény jsou například Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny, která po jejím prodeji vstupuje do nové podnikatelské etapy, nebo Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která je nejvýše postavenou ženou v české politice jako předsedkyně Poslanecké sněmovny.