Vojáky z KLDR stáhli z bojů v Rusku kvůli těžkým ztrátám? Jejich aktivita utichla
Severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojují do bojů. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP s odvoláním na jihokorejskou tajnou službu. Ukrajinská armáda už před několika dny uvedla, že severokorejští vojáci byli staženi z tohoto úseku frontové linie ruské války proti Ukrajině kvůli těžkým ztrátám.
„Zdá se, že od poloviny ledna se severokorejští vojáci nasazení v ruské Kurské oblasti nezapojili do bojů,“ uvedla jihokorejská tajná služba NIS. „Jedním z důvodů může být výskyt mnoha obětí, ale detaily se stále monitorují,“ dodala tajná služba.
Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil minulý týden americký list The New York Times (NYT), podle jehož zdrojů nebyli vojáci KLDR zpozorováni na frontě asi dva týdny. Do boje by se podle něj mohli vrátit po dalším výcviku, zlepšení způsobu nasazení a po dalších opatřeních ke zmenšení ztrát.
„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl v pátek AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil Oleksandr Kindratenko v odpovědi na dotaz ohledně zprávy NYT. Podle portálu Ukrajinska pravda upozornil, že může hovořit pouze o úseku fronty, na kterém jsou nasazeni bojovníci speciálních sil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se minulý týden podle agentury DPA odmítl ke zprávám o stažení Severokorejců vyjádřit. Pchjongjang ani Moskva nasazení severokorejských vojáků oficiálně nepotvrdily, ale země podepsaly dohodu, která zahrnuje i prvek vzájemné obrany, napsala AFP. Soul už dříve uvedl, že vzhledem ke ztrátám se Severní Korea připravuje na nasazení dalších vojáků do války proti Ukrajině.
Počet zabitých a raněných severokorejských vojáků nasazených do boje proti Ukrajině pravděpodobně přesáhl 3000, uvedl v polovině ledna jihokorejský poslanec I Son-kwon s odkazem na informace jihokorejské tajné služby NIS. O podobné bilanci hovořil v prosinci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní, jihokorejské a ukrajinské tajné služby tvrdí, že KLDR vyslala na podporu ruských sil bojujících v Kurské oblasti přes 10.000 severokorejských vojáků. Kyjev a Západ odsoudily jejich nasazení jako významnou eskalaci konfliktu.
Ukrajina se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Loni v srpnu její armáda překvapivě pronikla do ruské pohraniční Kurské oblasti, odkud se ji Rusům dosud nepodařilo vytlačit zpět za hranice, a to ani za pomoci Severokorejců.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase zítra ráno.
OBRAZEM: Francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se účastní tiskové konference po summitu o Ukrajině v Elysejském paláci v Paříži ve Francii ve čtvrtek 4. září 2025.
Dánské ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení v souvislosti s ruským raketovým útokem, při kterém byli zraněni humanitární pracovníci z Dánské rady pro uprchlíky poblíž Černigova.
Ukrajina tvrdí, že při ruském útoku byli zabiti nejméně dva lidé a pět dalších zraněno. Zaměstnanci humanitární organizace se podíleli na odminování, informují regionální úřady.
Ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že jeho Iskander zasáhl ukrajinskou bojovou posádku, která se údajně připravovala k odpálení dronů. Dánské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že útok byl zaměřen na zaměstnance Dánské rady pro uprchlíky.
„Jen další důkaz, že Putin nemá v úmyslu ukončit tuhle agresivní válku,“ uvedlo Dánské ministerstvo zahraničních věcí na síti X.
