Vojáky z KLDR stáhli z bojů v Rusku kvůli těžkým ztrátám? Jejich aktivita utichla
Severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojují do bojů. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP s odvoláním na jihokorejskou tajnou službu. Ukrajinská armáda už před několika dny uvedla, že severokorejští vojáci byli staženi z tohoto úseku frontové linie ruské války proti Ukrajině kvůli těžkým ztrátám.
„Zdá se, že od poloviny ledna se severokorejští vojáci nasazení v ruské Kurské oblasti nezapojili do bojů,“ uvedla jihokorejská tajná služba NIS. „Jedním z důvodů může být výskyt mnoha obětí, ale detaily se stále monitorují,“ dodala tajná služba.
Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil minulý týden americký list The New York Times (NYT), podle jehož zdrojů nebyli vojáci KLDR zpozorováni na frontě asi dva týdny. Do boje by se podle něj mohli vrátit po dalším výcviku, zlepšení způsobu nasazení a po dalších opatřeních ke zmenšení ztrát.
„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl v pátek AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil Oleksandr Kindratenko v odpovědi na dotaz ohledně zprávy NYT. Podle portálu Ukrajinska pravda upozornil, že může hovořit pouze o úseku fronty, na kterém jsou nasazeni bojovníci speciálních sil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se minulý týden podle agentury DPA odmítl ke zprávám o stažení Severokorejců vyjádřit. Pchjongjang ani Moskva nasazení severokorejských vojáků oficiálně nepotvrdily, ale země podepsaly dohodu, která zahrnuje i prvek vzájemné obrany, napsala AFP. Soul už dříve uvedl, že vzhledem ke ztrátám se Severní Korea připravuje na nasazení dalších vojáků do války proti Ukrajině.
Počet zabitých a raněných severokorejských vojáků nasazených do boje proti Ukrajině pravděpodobně přesáhl 3000, uvedl v polovině ledna jihokorejský poslanec I Son-kwon s odkazem na informace jihokorejské tajné služby NIS. O podobné bilanci hovořil v prosinci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní, jihokorejské a ukrajinské tajné služby tvrdí, že KLDR vyslala na podporu ruských sil bojujících v Kurské oblasti přes 10.000 severokorejských vojáků. Kyjev a Západ odsoudily jejich nasazení jako významnou eskalaci konfliktu.
Ukrajina se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Loni v srpnu její armáda překvapivě pronikla do ruské pohraniční Kurské oblasti, odkud se ji Rusům dosud nepodařilo vytlačit zpět za hranice, a to ani za pomoci Severokorejců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala dnes agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.
„Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.
„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává, pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.
