Rusko pálí ztráta základen v Sýrii: Kam přesouvá tanky? Syřané požádali o vydání Asada
Za Bašára Asada byla Sýrie důležitou základnou ruské armády. S pádem jeho diktatury ale Rusové přestali být vítaní - teď jim konečně noví vládci Sýrie konečně povolili odvézt si vojenskou techniku ze základny v přístavu Tartús. Kam se uchýlí? Do Sýrie přitom dorazila o základnách jednat ruská delegace. A syrský vůdce Šara po ruské delegaci žádal vydání exprezidenta Bašára Asada, který v prosinci utekl do Ruska, řekl syrský zdroj agentuře Reuters.
Moskva, která poskytla útočiště Bašárovi Asadovi a před jeho pádem mu léta vojensky pomáhala proti povstaleckým silám, doufá, že si udrží své dvě základny v Sýrii, upozornila agentura Reuters.
Rusko má námořní základnu v přístavu Tartús a leteckou Hmímím. Ty jsou pro Moskvu důležité pro udržení přítomnosti na Blízkém východě a ve východním Středozemí.
Z Tartúsu v hektických dnech kolem pádu Asadovy diktatury odpluly ruské vojenské lodě, Moskva to vysvětlovala probíhajícím vojenským cvičením. Několik týdnů pak bylo na snímcích a datech z družic vidět, kterak v neutrálních vodách nedaleko přístavu čekají, respektive plují bezcílně tam a zpátky velké transportní lodě ruské flotily. Nové úřady dávaly povolení ke vplutí civilním plavidlům, s válečnými však otálely.
„9. ledna učinil ruský kontraadmirál Valerij Varfolomejev další neúspěšný pokus o vyjednání odvozu techniky - nebyl připuštěn k jednání,“ uvedl telegramový kanál Krymský vítr.
Až 22. ledna dostaly Sparta a Sparta II zelenou a zakotvily v přístavu, který byl od roku 1971 oporou sovětské a pak ruské flotily ve Středozemním moři. A začalo se nakládat. Na přepravu už čekala asi kilometrová fronta - stovky ruských armádních vozidel, děl, tanků atd.
Podle webu The Moscow Times dostaly lodě povolení až poté, co téhož dne nová syrská vláda formálně vypověděla smlouvu o 49letém pronájmu přístavu ruské firmě Strojtransgaz. „Společnost měla v příštích čtyřech letech investovat více než 500 milionů dolarů (12 miliard Kč) do modernizace přístavu. Nyní zastaralá přístavní zařízení obnoví sami Syřané,“ dodává server.
Ruský náměstek jednal v Sýrii
V úterý do Damašku dorazila jednat s novým kabinetem ruská vládní delegace - náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov a zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii Alexandra Lavrentijev. Podle Reuters Bogdanov už dříve říkal, že by si Moskva přála udržet vojenské základny; nebylo napřed jasné, zda o tom nová syrská vláda chce vůbec jednat.
Bogdanov podle ruských tiskových agentur jednal s faktickým vládcem Sýrie Ahmadem Šarou. Jde o první ruskou vládní delegaci, která přijela do Sýrie od svržení Asada povstalci loni v prosinci, prezident tehdy utekl do Ruska.
„Zatím se nic nemění (ohledně ruských základen). Tato otázka vyžaduje další jednání. Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v hlubších konzultacích o každé oblasti naší spolupráce,“ sdělil po jednání Bogdanov podle Interfaxu.
Syrská administrativa podle agentury Reuters uvedla, že syrští představitelé s ruskou delegací diskutovali o přechodných justičních mechanismech zaměřených na zajištění odpovědnosti a spravedlnosti pro oběti války vedené Asadovým režimem. Podle Damašku „obnovení vztahů musí řešit minulé chyby, respektovat vůli syrského lidu a sloužit jeho zájmům.“
Sparta II odplula
Mezitím už v pondělí 27. ledna družice firmy Planet Labs ukázala, že Sparta II odplula a z přístavu spousta nákladu zmizela. Kam ale zamíří?
S invazí na Ukrajinu tato technika jen tak nepomůže - do Černého moře se dá vplout jedině úžinami Bospor a Dardanely, jimiž turecká vláda vojenské lodě nepouští. Vybavení ze Sýrie tak zřejmě dál bude sloužit na Blízkém východě či spíše v Africe, kde Rusko zesiluje své aktivity, většinou propojující byznys a vojenské záležitosti.
Do rozbité Libye?
Jako nové útočiště se může nabízet Libye, rozvrácená vleklou občanskou válkou a rozdělená mezi několik frakcí. Rusko tam sází na polního maršála Chalífu Haftara a jeho Libyjskou národní armádu, kteří drží Tobrúk a východ Libye - spolu s bohatými ropnými poli.
„Většina možností v Libyi nemá významná existující námořní zařízení a velká část infrastruktury, která existuje, utrpěla válečné škody. Rusové by pravděpodobně stavěli od nuly,“ komentuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda Sidharth Kaushal z londýnského think tanku Royal United Services Institute. „V krátkodobém horizontu je to docela významný logistický problém, ale ve střednědobém horizontu možná méně."
„Je možné, že v krátkodobém horizontu se pokusí udržet nějakou přítomnost ve východním Středomoří, i kdyby jen v zájmu zachování si tváře,“ soudí Mike Plunkett, vedoucí námořní analytik britské výzkumné skupiny Janes'. „Pokud však budeme předpokládat, že Černé moře zůstane v dohledné budoucnosti pro ruské válečné lodě nepřístupné, pak je velmi pravděpodobné, že trvalá ruská přítomnost ve Středozemním moři se rychle stane neudržitelnou a bude muset být zrušena ve prospěch úkolů s vyšší prioritou.“
„Ruské naděje na nějakou základnu v Súdánu se také jeví zmražené a ve srovnání s Tartúsem by měly omezené využití,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa Nick Childs z think-tanku International Institute for Strategic Studies.
Kromě námořní základny Tartús mělo Rusko v Sýrii ještě vojenské letiště Hmímím (Chmejmím). I tam družice ukázaly, jak se spousta techniky nakládá do obřích transportních letadel.
Nejméně deset takových letů mířilo na základny v Libyi, uvedla BBC s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku. Dvě tam dříve provozovali žoldnéři Wagnerovy skupiny, po nevyjasněné smrti jejího šéfa Jevgenije Prigožina a rozkladu skupiny základny převzalo ruské ministerstvo obrany skrze „Africký korpus“. Podle expertky na žoldnéřské armády Sorchy MacLeodové dává přesun do severoafrické země smysl, „vzhledem k tomu, že se Libye stala tak velkým centrem pro operace Afrického korpusu a přístup do západní Afriky“, uvedla pro BBC.
