Lékař o zánětech střev: Biologická léčba, začarovaný kruh! Proč na ni nedosáhne každý?
Počty nemocných s nevyléčitelnými záněty střev rapidně přibývají. A to převážně mezi mladými. Ročně jich lékaři odhalí tisíce a někteří končí předčasně i v invalidním důchodě. Je to opravdu nutné? Proč na biologickou léčbu, která jim usnadní život, nedosáhne každý? Co by to mohlo změnit? Nejen na to odpovídal v Epicentru místopředseda České gastroenterologické společnosti doc. MUDr. Martin Bortlík.
Počet nemocných s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou v Česku stále roste. Už brzy se přiblíží k hranici 100 000. Mezi hlavní příznaky těchto onemocnění patří nenápadné bolesti břicha, průjmy, zácpy i teploty. Důležitá je včasná diagnostika a léčba.
„U obou onemocnění jsou to endoskopická vyšetření, u ulcerózní kolitidy je to koloskopie, která by bez větších problémů měla vést k diagnóze (...) u Crohnovy choroby se toto vyšetření samozřejmě dělá také, ale ještě je třeba ho doplnit o některá další zobrazovací vyšetření, například ultrazvukové vyšetření CT nebo magnetickou rezonanci, a u obou onemocnění také používáme řadu laboratorních testů,“ vysvětlil v Epicentru MUDr. Bortlík.
Není pro každého
Tato onemocnění pacientům často a nepříjemně komplikují běžný život. K tomu, aby mohli lépe fungovat, by jim měla dopomoci biologická léčba. K této účinné, ale drahé léčbě se ovšem dostane jen zlomek nemocných.
„Zejména v období aktivity zánětu jsou ti pacienti omezení, ta frekvence stolic, bolesti břicha, velká únava, to jsou pochopitelně obtíže, které je mohou limitovat. A vzhledem k tomu, že zejména u Crohnovy choroby, ale někdy i u ulcerózní kolitidy, musíme přistupovat k chirurgické léčbě, u Crohnovy choroby někdy i opakovaně, může se stát, že ta onemocnění vedou k invalidizaci těch pacientů, to znamená, že omezují jejich práceschopnost, ti pacienti jsou omezení nejenom v tom sociálním, rodinném prostředí, ale i v té práci,“ dodal odborník s tím, že pokud se tato onemocnění nezačnou léčit včas, může to být velký problém.
Nemoc se vrací i po operaci
„U Crohnovy choroby to může být závažný problém. Tam to zpoždění v zahájení terapie vede nezřídka k tomu, že ty změny, které vznikají v trávicí trubici, ve střevě, jsou do značné míry nevratné a že už je medikamentózní léčbou nejsme schopni zásadně ovlivnit a pacient spěje postupně k léčbě chirurgické,“ líčí lékař.
Podle něj ale ani chirurgická léčba neznamená, že pacient bude vyléčen. „Ta nemoc se vracívá i po té operaci, to znamená, že většinou musí pokračovat i ta medikamentózní léčba ulcerózní kolitidy,“ vysvětlil Bortlík.
Naději na plnohodnotný život přináší tzv. cílená terapie, tento druh léčby by u nás měla dostávat přibližně polovina pacientů s Crohnovou chorobou a pětina nemocných s ulcerózní kolitidou. V současné době ji ale podstupuje přibližně jen 12 000 pacientů. Reálná potřeba této terapie je minimálně dvojnásobná.
„Vycházíme z informací, které máme z některých západoevropských zemí, kde ta dostupnost té terapie pro pacienty se střevními záněty je lepší, a skutečně podstatně vyšší podíl pacientů s těmito nemocemi dostává tzv. cílenou léčbu, to jsou biologické léky nebo některé nové léky z kategorie malých molekul. U nás tomu tak není,“ konstatuje lékař.
Důvodů je několik, dodává. „Jeden z hlavních jsou samozřejmě finance, protože ta léčba, jak jsem zmínil, není levná a hlavně ten systém, který zajišťuje její podávání, je značně regulován zdravotními pojišťovnami. To znamená, že každé pracoviště, které chce tuto léčbu podávat, musí mít speciální smlouvu se zdravotními pojišťovnami, aby byla proplácena, a pojišťovny samozřejmě mají omezené zdroje, takže je to takový v tuto chvíli trošku začarovaný kruh,“ dodal Bortlík, s tím, že celou situaci by mohla změnit především informovanost o tom, že cílená léčba snižuje počty lidí, kteří předčasně odchází do invalidního důchodu.
Co to změní?
„Cílená léčba skutečně snižuje invalidizaci pacientů se střevními záněty, a to samozřejmě má své zásadní důsledky, protože to má ekonomický dopad na celou populaci. Pakliže mladý člověk ve 30 letech se stane invalidou a musí pobírat invalidní důchod, neplatí zdravotní pojištění a dostává řadu dalších dávek sociálních, tak je samozřejmě kromě toho, že to zásadně ovlivní jeho život velmi ekonomicky, ošklivě řečeno, nevýhodným subjektem v tom systému,“ upozorňuje lékař.
Když ale člověk může pracovat a platí daně a vyšší zdravotní pojištění, a ještě nepobírá dávky, tak to má pozitivní dopad. „My se v současné době snažíme získat konkrétní a spolehlivé informace a data, čísla o tom, jak je ta léčba skutečně v tomto směru výhodná, a tím argumentovat například vůči zdravotním pojišťovnám, aby byly ochotny více investovat do této cílené terapie,“ uzavřel Bortlík.
Dneska zase pacient čeká měsíce na vyšetření. Třeba Quaka je objednaná přes rok k Chocholouškovi.