Kim na Ukrajinu vyšle další vojáky, varuje Soul. Severokorejcům se na bojišti příliš nedaří
Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.
Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.
Jihokorejský sbor náčelníků štábů dnes v prohlášení uvedl, že severokorejský režim pravděpodobně urychluje přípravy na vyslání dalších vojáků. Odhaduje se, že Severní Korea už vyslala 11.000 vojáků, aby bojovali na ruské straně; značný počet z nich už byl zabit nebo zraněn, uvedl The Guardian.
Severní Korea začala podle médií vysílat vojáky do války na Ukrajině loni na podzim, několik měsíců poté, co se Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin dohodli na vzájemném obranném paktu, jehož cílem je posílit jejich spojenectví proti tomu, co oba označili za „západní hegemonii“ vedenou Spojenými státy.
Předpokládá se, že výměnou za poskytnutí vojáků, zbraní a munice Severní Korea doufá v získání přístupu k sofistikované ruské raketové a satelitní technologii.
Ve čtvrtečním rozhovoru Trump uvedl, že plánuje obnovit pokusy o navázání kontaktu s Kimem, s nímž se za svého prvního funkčního období v Bílém domě třikrát setkal. Na otázku, zda se s Kimem znovu „spojí“, Trump odpověděl: „Ano. Měl mě rád. A já jsem si s ním rozuměl. Není to žádný náboženský fanatik. Náhodou je to chytrý člověk. Kim Čong-un je chytrý člověk,“ dodal Trump.
Na první vrcholné schůzce v Singapuru v červnu 2018, který byl prvním setkáním mezi americkým a severokorejským vůdcem, podepsali Trump a Kim dohodu, v níž se zavázali k „úplné denuklearizaci Korejského poloostrova“, přičemž Trump označil setkání za úspěšné.
Jejich druhý summit v Hanoji v únoru 2019 ale skončil neúspěchem, když se neshodli na tom, co by USA měly Severní Koreji nabídnout v rámci zmírnění sankcí výměnou za likvidaci severokorejského jaderného arzenálu.
V červnu 2019 se Kim a Trump znovu setkali v demilitarizované zóně - silně opevněné hranici oddělující Severní a Jižní Koreu - a dohodli se na zahájení rozhovorů na pracovní úrovni. Jaderná jednání mezi USA a Severní Koreou se ale od konce roku 2019 nekonala a Pchjongjang pokračoval v četných testech balistických raket. Jadernou zbraň KLDR naposledy testovala v roce 2017.
Zapojení Severní Koreje do konfliktu na Ukrajině je všeobecně považováno za katastrofu, napsal The Guardian. Severokorejští vojáci nemají dostatek zkušeností a bojují na neznámém území. Začátkem tohoto měsíce zajaly ukrajinské síly dva severokorejské vojáky, z nichž jeden uvedl, že mu nebylo řečeno, že ho posílají bojovat ve válce, a místo toho se domníval, že jde na cvičení.
Ukrajinští vládní představitelé tvrdí, že Severní Korea vyslala do ruské Kurské oblasti asi 11.000 vojáků. Podle zpravodajských služeb v Jižní Koreji bylo 270 z nich zabito a zhruba 2700 zraněno.
Severní Korea svou roli ve válce veřejně nepřiznala, ale v říjnu loňského roku Putin nepopřel, že severokorejské síly jsou v Rusku. Severokorejský náměstek ministra zahraničí Kim Čong-kju pouze uvedl, že jakékoli takové nasazení by bylo v souladu s mezinárodním právem.
Ukrajina dnes oznámila spuštění americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu, který poskytne Spojeným státům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Informovaly o tom servery Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina s odvoláním na vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliju Svyrydenkovou, která dříve podepsala s americkým ministrem financí Scottem Bessentem příslušnou dohodu.
„Ukrajina a Spojené státy dnes dokončily všechny procedury pro spuštění americko-ukrajinského fondu obnovy,“ napsala na síti X ukrajinská ministryně. Posledním krokem podle ní byla diplomatická nóta z USA, kterou jí ráno předala americká chargé d’affaires v Kyjevě Julie Davisová. „Fond je nyní oficiálně spuštěn,“ dodala Svyrydenková.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. Dnes ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.
Rusko podle své diplomacie zaznamenalo od úterka do dnešních osmi hodin ráno moskevského času (sedmé hodiny SELČ) celkem 788 útoků ukrajinských dronů a raket. „Naše protivzdušná obrana zničila 776 dronů a raket, 12 bezpilotních letounů bohužel dosáhlo svých cílů,“ uvádí v prohlášení ruské ministerstvo. Útoky si podle něj vyžádaly mrtvé a raněné na území Ruska a v ukrajinských regionech, kterých se Moskva během své invaze zmocnila.
