Expert o Pavlových cestách: Balkán či Austrálie? Významné a správné! A vyrazí do Indie?
Prezident Petr Pavel je někde v zahraničí přibližně každý měsíc, někdy do měsíce stihne i tři návštěvy. Hned v dubnu po březnovém nástupu do funkce v roce 2023 vyrazil na Ukrajinu a se svým protějškem Volodymyrem Zelenským se pak setkal ještě několikrát, třeba i v Praze. Pavlova podpora Ukrajiny je podle exministra zahraničí Tomáše Petříčka neměnná – Pavel by mohl mít jako bývalý voják blízko třeba k tomu, jak znovu začlenit do společnosti veterány.
„Jestli se v tuto chvíli plánuje nějaká konkrétní cesta, to samozřejmě nemohu komentovat,“ uvedl pro Blesk Petříček. Ve stínu války na Ukrajině má podle něj Balkán, kde byl Pavel minulý týden, trochu méně pozornosti. Konkrétně prezident zakončil cestu po Černé hoře a Bosně a Herzegovině a vyjádřil zemím podporu ve vstupu do EU. Pavel v těchto zemích kladl důraz na rozšiřování Evropské Unie.
„Mluví o rozšiřování, ale zároveň s sebou veze docela početnou podnikatelskou delegaci, takže vlastně dává příležitost k navazování nějakých byznysových vztahů,“ řekla Blesku expertka na českou zahraniční politiku z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.
Podle ní i Petříčka jsou vztahy se Západním Balkánem důležité. „Pokud ztratíme ze zřetele, co se v tomto regionu odehrává, tak se může velmi rychle destabilizovat ať už to, co se odehrává v Kosovu, tak i Bosna a Hercegovina sama je stále vystavena celé řadě problémů,“ míní Petříček. Sám měl možnost navštívit loni Černou Horu, kde vnímá srbský vliv nebo vliv Ruska skrz další aktéry. „Pro nás je to určitě strategicky významné a to, že je tam prezident v těchto dnech, je velmi správně,“ uvedl.
Evropa ještě není odškrnutá
Pavel už objel velkou část Evropy, ale zamířil i do nejvzdálenějších destinací. Podle Petříčka se v posledních dvou letech Pavel zaměřoval na udržení vztahů se sousedními zeměmi, třeba s Polskem nebo Německem. Jeho práce také souvisela s bezpečnostní situací v Evropě, kvůli které cestoval jak do USA, ale i do Francie nebo do Pobaltí.
„Jsem přesvědčen, že pan prezident se bude stále věnovat i tomu středoevropskému prostoru. Už jenom proto, že nás čekají na jaře významné volby v sousedním Německu, na konci května by měly proběhnout rovněž prezidentské volby v Polsku, bude asi na místě navázat i kontakty s nově zvoleným polským prezidentem,“ sdělil Petříček.
Zároveň ale podle něj prezident vnímá i potřebu, aby česká diplomatická snaha směřovala k méně tradičním partnerům, odpovídá tomu jeho cesta do Afriky nebo na Blízký východ. Loni v dubnu Pavel navštívil africkou Rwandu, kde si připomněl oběti genocidy – zatím šlo o jedinou africkou zemi na jeho seznamu. V létě pak přivítal prezidenta Mosambiku Filipa Nyusiho v Praze.
„Pozornost věnovaná africkým státům zapadá do dynamiky toho, že Afrika byla v mezinárodním systému dlouho ignorovaná, byla považovaná za chudý region, ale v poslední době se ukazuje, že skýtá spoustu příležitostí a třeba v kontextu agrese Ruska na Ukrajině zasáhla reakce států takzvaně globálního jihu státy Západu nepřipravené. Když se podíváme třeba na hlasování OSN, tak bylo vidět, že řada z těch států prostě zaujala neutrální stanovisko nebo přímo podpořila Rusko,“ uvedla Janebová.
Odkazovala tím na to, že třeba až 15 afrických zemí z 35 se zdržely hlasování, které mělo ruskou válku odsoudit. Státy geopolitického Západu si proto podle ní uvědomily, že je potřeba pěstovat s africkými zeměmi nějaké vztahy. Roli Česka v tomto regionu by ale nepřeceňovala.
Méně aktivní Zeman
Jako Pavel, i Zeman během výkonu své funkce zamířil na Balkán. Narozdíl od současné hlavy státu ale v lednu 2023 zavítal do Srbska. Tam mimo jiné ocenil, že země odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Mezi Srbskem a Černou Horou i Bosnou a Hercegovinou, které si za cíl své návštěvy vybral Pavel, panují již mnoho let napjaté vztahy.
Zeman cestoval do zahraničí výrazně méně často než jeho předchůdci Havel a Klaus. Státní či pracovní návštěvu vykonal Zeman v 35 zemích a v cizině strávil za deset let prezidentského mandátu přibližně 200 dní. Nejčastěji, patnáctkrát, byl Zeman na Slovensku, následuje Polsko s deseti návštěvami. Stejně jako jeho předchůdce Václav Klaus byl nejdále v Číně.
Jeho zahraniční cesty v prvním období mířily kromě zemí Evropské unie především na východ, velkou pozornost vyvolávaly jeho tři návštěvy Ruska a cesty do Číny, kterou ve funkci navštívil pětkrát. Cílem jeho cest v druhém volebním období byly především evropské země, mimo Evropu byl naposledy v dubnu 2019 na pracovní návštěvě Číny. Čtyřikrát také zavítal do USA, z toho třikrát na zasedání Valného shromáždění OSN a jednou na konferenci, ale oficiální cestu do této spojenecké země nepodnikl.
Většina Zemanových cest vedla do Evropy, ze vzdálenějších zemí navštívil vedle USA a Číny také Mongolsko a Afghánistán, pobýval i v postsovětských republikách (Kazachstán, Tádžikistán, Ázerbájdžán a Arménie). Mezi cíli cest prezidenta Zemana byly také blízkovýchodní státy – Izrael, Jordánsko a Spojené arabské emiráty.
V zahraničí Zeman většinou strávil jen několik dní, jen výjimečně se délka jeho pobytu přiblížila týdnu – nejdelší byly dvě šestidenní pracovní cesty do Číny v září 2015 a v květnu 2017. V posledních letech kvůli pandemii koronaviru i kvůli zhoršenému zdraví cestoval do zahraničí výjimečně.
Pojede do Indie?
Otázkou jsou také případné další Pavlovy cesty do Asie. Zatím navštívil jihozápad – v květnu Jordánsko, v září Izrael a Katar. Jeden z jeho předchůdců – Václav Havel – podnikl třeba cestu do nejlidnatější Indie. Tam byl ale nedávno ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a zahraniční cesty je potřeba mezi státníky podle Janebové koordinovat. „Určitě je relevantní věnovat pozornost Indii jako nastupujícímu aktérovi mezinárodního prostředí,“ uvedla.
„Jedna z otázek do budoucna podle mě je, jak prohloubit třeba spolupráci s hodnotově blízkými partnery v prostoru Indopacifiku. Třeba některá z příštích cest pana prezidenta bude směřovat i do východní Asie, ať už do Japonska nebo jsou zde jako významní partneři, jako jsou Filipíny, potažmo Indie,“ uvedl Petříček. Také podle něj je dnes Indie významným globálním hráčem, ostatně současný indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar byl v Česku čtyři roky jako velvyslanec.
Koncem loňského roku Pavel navštívil Austrálii i Nový Zéland. „Austrálie je země, která dnes řeší strategický výhled co se týče vlivu Číny,“ uvedl Petříček. Navíc je v pacifickém regionu úzkým spojencem Spojených států.
Otazník se vznáší rovněž nad Latinskou Amerikou. „V minulosti jsem měl možnost poznat, že někteří aktéři v Latinské Americe vnímají globální bezpečnostní situaci velmi podobně, například snahu Číny ekonomicky se prosadit i na úkor místních,“ uvedl Petříček. Latinskoamerické státy jsou navíc významné i proto, že vždy měly slovo v mezinárodních organizacích. „Jako menší země bychom měli chtít, aby ten multilaterální systém stále fungoval a pomáhal chránit ty menší země,“ uvedl.
Alibaba:Poslední zpráva je,že Zeman krom neuropatie je zdráv. Takže kdo je tu za bl..?