„Rusko je na pokraji kolapsu,“ tvrdí vojenský expert. Přidal paralelu s rozpadem SSSR
Vojenský expert Ben Hodges si myslí, že se Ruská federace rozpadne podobně jako Sovětský svaz. „Myslím, že téměř všechny překvapilo, že se Sovětský svaz rozpadl. Stalo se to tak náhle," komentoval. Informoval o tom britský deník The Mirror. A za co Ukrajince chválil?
Rusko je na pokraji „kolapsu“ a svět se musí připravit na potenciální jaderný chaos uvnitř země, tvrdí vojenský expert.
Bývalý generál Ben Hodges, který dříve sloužil jako velitel armády Spojených států v Evropě, naznačil, že země Vladimira Putina by se mohla rozpadnout na několik menších států, neboť dny země jako jednotné republiky jsou sečteny.
Tento bývalý vysoce postavený americký vojenský velitel, který se pravidelně vyjadřuje k ruské válce na Ukrajině, varoval, že pokud by k tomu došlo, mohlo by to způsobit novou vlnu uprchlíků a potenciální jaderný chaos.
Podle Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny činí ruské bojové ztráty 812 670 vojáků, i když toto číslo Putin nepotvrdil a odhady se různí. Válka na Ukrajině, která začala téměř před třemi lety v únoru 2022, klade obrovský tlak nejen na lidské zdroje Ruska, ale i na jeho ekonomiku.
Chvála vpádu do Kurska
V rozhovoru pro The Ukrainian Review Hodges uvedl, že bychom měli „předvídat případný kolaps“ Ruska, přičemž srovnával tuto situaci s rozpadem Sovětského svazu. Řekl: „Myslím, že téměř všechny překvapilo, že se Sovětský svaz rozpadl. Stalo se to tak náhle. Nebyli jsme připraveni na to, co pak následovalo. Takže si myslím, že bychom měli předvídat případný kolaps. Myslím, že Ruská federace teď kolabuje. Nepřímo, ale děje se to. Měli bychom přemýšlet o tom, co se stane. Budou zde uprchlíci. Budou obavy z jaderných zbraní. Lidé budou znepokojeni kvůli ropě, plynu a všem ostatním zdrojům."
„A některé části federace se budou chtít stát nezávislými, jiné se rozhodnou zůstat spojeny s Moskvou. Měli bychom přemýšlet o tom, jak chceme, aby to skončilo,“ pokračoval vojenský expert.
Bývalý generál argumentoval, že pomoc Ukrajině porazit Rusko je strategicky důležitá jak pro evropskou, tak americkou bezpečnost a že by odradila Čínu od invaze na Tchaj-wan. Rovněž pochválil ukrajinský útok v Kursku jako „brilantní“ tah, který zaskočil Kreml.
„Vzalo to iniciativu ruské straně. A součástí dobré obrany je schopnost přejít do útoku, když je to na operační úrovni nutné," komentoval útok v Kurské oblasti.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
