Začíná éra bez ruské ropy! Česko už zvládne zásobování i bez Družby, oznámil Fiala
Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace. Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.
Mero ČR je výhradním přepravcem ropy do ČR. Vlastní a provozuje dva ropovody: českou část Družby a ropovod IKL, který navazuje na TAL. O uskutečnění projektu TAL-PLUS, tedy navýšení jeho přepravní kapacity, rozhodla česká vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
„Náklady na tuto kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je MERO ČR ze svých výnosů. Nebudou tak mít žádný přímý dopad do státního rozpočtu,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Investice se týkala více než deseti míst podél ropovodu, spočívala třeba v instalaci 20 čerpadel, 12 elektromotorů, nových průtokoměrů a celkové modernizaci systému. Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude ČR závislá po 60 letech.
Funkčnost rozšířeného ropovodu už je otestovaná, technicky je připravený. „V první polovině letošního roku dokončíme zbylé provozní testy a dojde k dokončení technických prací také na Centrálním tankovišti ropy,“ doplnil Pantůček.
Provozovatel tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol připravenost oznámil už loni. „My jsme na přechod technologicky připraveni již od jara minulého roku. V roce 2023 jsme vytipovali a otestovali vhodné alternativní ropné směsi a na jaře loňského roku jsme upravili nastavení litvínovské rafinérie tak, aby mohla tyto náhradní ropné směsi zpracovávat,“ uvedl dnes generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Dodal, že jakmile společnost obdrží od MERO finální potvrzení, že rozšířený ropovod úspěšně prošel všemi provozními testy, je plně funkční a připravený na ostrý povoz, zahájí Orlen Unipetrol administrativní proces přechodu na nové směsi rop. „Předpokládáme, že tento proces bude dokončen na konci prvního pololetí letošního roku,“ doplnil ředitel.
Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa. Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc. „Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří. Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny. Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC. „Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje. Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.
