Velitel zmasakroval na Ukrajině civilisty na pohřbu. Po výbuchu v Rusku je v kritickém stavu
V kritickém stavu se nachází ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti v roce 2023. Tehdy počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza vzrostl na 59. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků Ruska na Ukrajinu.
V Rusku byl 3. ledna zasažen ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti. Stalo se tak během exploze v ruské Ivanovské oblasti. Napsal to deník Ukrajinská pravda.
Ruský kapitán Nagajko utrpěl mnohočetná poranění střepinami prakticky všech orgánů, včetně mozku, a je v kritickém stavu.
Nagajko se v roce 2023 podílel na útoku na kavárnu ve vesnici Hroza v Charkovské oblasti, který měl za následek smrt 59 ukrajinských civilistů.
Při jednom z nejkrvavějších útoků ruské agrese zasáhla podle ukrajinské strany raketa Iskander lidi shromážděné v kavárně u příležitosti pohřbu ukrajinského vojáka.
„Všichni byli místní obyvatelé. Důchodci, lékaři, zemědělci, učitelé, podnikatelé. Všichni byli civilisté. Zemřely celé rodiny v několika generacích,“ uvedl tehdy ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
Vzhledem k drastickému výsledku útoku trvalo forenzním expertům šest dní, než identifikovali všechny oběti. Celkem 19 z nich museli podrobit testům pomocí mobilní laboratoře DNA. Šedesátiletého muže podle ministra identifikovali až poté, co dali dohromady 20 oddělených kusů jeho těla.
Kanadský premiér Carney označil ruské drony nad Polskem za bezohlednou eskalaci; Ottawa koordinuje postup se spojenci v NATO, řekl podle Reuters. Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz. „Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo. Část českých europoslanců ocenila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu o stavu EU zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny. „Šéfka EK vyzvala k jednotě. Souhlasím s tím, že boje uvnitř unijní sedmadvacítky nemají smysl, je před námi společný boj za naši bezpečnost, prosperitu a nezávislost,“ prohlásil Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Podobně se vyjádřila jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). „Zazněla silná slova v řadě oblastí, ale Evropa potřebuje hlavně akci,“ uvedla. Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu byl projev plný „velkých marketingových frází“. „Občané ale cítí průvan v peněžence, třetina z nich očekává, že se jim do pěti let zhorší životní úroveň,“ uvedla na plénu EP bezprostředně po projevu von der Leyenové. „Evropané nejsou bankomat, jsou to lidé, kteří pracují, platí účty a chtějí bezpečí, jenže vaše politika zdražila energie, přidala papíry a dotuje neziskovky, které lobbují za další zákazy,“ dodala Dostálová. 
