Zpěvačka Marta Jandová zažila bolestnou ztrátu, když jí bylo pouhých 17 let a její matka Jana (†45) podlehla rakovině vaječníků. Tato tragédie ji přiměla pravidelně docházet na kontroly, protože věděla, že toto onemocnění může být dědičné. Díky tomu zjistila, že i ona sama je nositelkou rizikového genu, což ji postavilo před těžkou volbu.
I když měla možnost podstupovat pravidelná vyšetření, která by jí umožnila zachytit nemoc včas, čísla jí dávala jinou odpověď. „Riziko vzniku rakoviny vaječníků jsem měla kolem šedesáti procent, rakoviny prsou kolem osmdesáti až devadesáti procent,“ přiznala s tím, že poměrně rychle měla jasno.
„Vaječníky musely pryč, a tak jsme to vzali jedním vrzem. Není to na první pohled vidět, tehdy mi bylo 44 let a to, že nebudu mít menstruaci, mi vůbec nevadilo. Člověk bere hormony, které nahrazují to, co vaječníky produkují, a mně to sedlo skvěle,“ svěřila se v talkshow FACE TO FACE.
„Prsa jsou ale viditelná, je tam jizva přes celý hrudník, je to nepěkné. I když jsem je nikdy nikomu cizímu neukazovala, prsa pro mě byla symbolem sexuality. Prsa tam zůstanou, jen se může odstranit mléčná žláza a dá se to domodelovat, takže je stále mám,“ vysvětlila.
Marta Jandová: Manžel říká, že jsem levný rande! Proč? David Turek, Lukáš Červený
Dále v rozhovoru Marta Jandová přiznala, že ačkoliv si lidé kolem ní nevšimli změn, které její tělo prodělalo, ona sama tuto změnu velmi silně vnímala. „Jelikož u mě rakovina nepropukla, mohla jsem začít s rekonstrukcí hned a nikdo si toho nevšiml, což bylo skvělé, ale pro mě to tak úplně nebylo, když jsem se podívala do zrcadla a viděla tam velké červené jizvy. Teď nechápu, proč jsem se tehdy cítila tak zvláštně, ale ten moment po operacích je opravdu zvláštní. Bolí to, a že bych doma chodila nahá, to neexistovalo, vždy jsem to schovávala,“ svěřila se o těžkém období.
To vše však pro ni nebylo jen o jejím vlastním těle, ale i o její rodině. Především její dcera se jí stala hlavní motivací. Nepřála si totiž, aby se u ní rakovina objevila a ona musela svou dceru opustit stejně, jako ji opustila její vlastní matka.
„Přišlo to v pravý moment, v tý čtyřiačtyřicítce už jsem si stejně nemyslela, že otěhotnim,“ uvedla, přičemž dodala, že je vděčná za to, že má alespoň jedno dítě. Překvapivě ale přiznala, že v určitém období usilovala i o další.
„Byl tam fakt jeden moment, kdy jsem přemýšlela o umělym oplodnění, protože jsem byla s mým manželem pět let skoro furt těhotná, ale kromě mojí dcery to nikdy nedošlo do konce,“ uvedla. S odstupem času si ale uvědomila, že to asi tak mělo být, protože by hrozilo, že by její děti zdědily její genetiku, což by znamenalo riziko.
