Putinova tajná vesmírná zbraň: Je schopna vypustit jadernou bombu?
V Rusku se podle britského deníku Daily Mail snaží testovat tajemnou ruskou platformu, která by možná byla schopná vypouštět i jaderné rakety. Satelit Kosmos 2553 byl vypuštěn krátce po zahájení invaze na Ukrajinu.
Tajemná ruská družice, pohybující se dva tisíce kilometrů nad zemským povrchem, vyvolala obavy, že Moskva vyvíjí vesmírnou platformu pro vypouštění raket – možná i jaderných – s cílem zničit nespočet důležitých satelitů.
Američtí představitelé řekli deníku The New York Times, že věří, že satelit testuje součásti pro ruskou vesmírnou zbraň, a americké vesmírné velení ho denně sleduje kvůli možným známkám hrozby.
Satelit Kosmos 2553 byl vynesen do vesmíru na raketě Sojuz-2 z ruského kosmodromu Pleseck v únoru 2022, jen několik dní předtím, než Vladimir Putin nařídil vyslání vojáků přes hranice na Ukrajinu.
V následujících dnech po startu vydalo ruské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdilo, že jeho nový Sputnik je „technologická družice vybavená nově vyvinutými palubními přístroji a systémy pro testování pod vlivem záření“.
Letos na jaře se objevily zprávy v amerických médiích, podle nichž američtí zpravodajci podezřívají Rusko, že plánuje rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru.
Internet v ohrožení
Není jasné, jaký typ zbraňového systému Moskva plánuje nasadit, ale podle prvních zpráv z amerických vládních zdrojů by vesmírná jaderná zbraň byla použita k útokům na satelity na oběžné dráze, nikoli k úderům na pozemní cíle.
Taková protisatelitní zbraň (ASAT) by byla vynesena na oběžnou dráhu a obíhala by Zemi, než by vypustila buď projektil (mířící na jeden konkrétní orbitální cíl), nebo jadernou nálož. Ta by explodovala v blízkosti nepřátelských objektů a ničila je nejen samotným výbuchem - na velkou vzdálenost by poškodila jejich komponenty elektromagnetickým výbojem vzniklým při explozi.
Pokud by však taková zbraň explodovala příliš blízko Země, kde operuje většina satelitů, narušila by také elektrickou infrastrukturu na povrchu pod ní.
A pokud by ve výšce více než 800 kilometrů explodovalo moderní jaderné zařízení, ovlivnilo by to základnové stanice mobilních sítí, internet, GPS, bankovní systémy, elektrické sítě i vojenské operace, což by uvrhlo společnost do chaosu.
Několik stovek lidí dorazilo před ruskou ambasádu v Praze, aby si společně připomněli výročí invaze v roce 1968 a vyjádřili podporu Ukrajině.
Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.
„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.
Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.
„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.
