Tajemná ruská družice, pohybující se dva tisíce kilometrů nad zemským povrchem, vyvolala obavy, že Moskva vyvíjí vesmírnou platformu pro vypouštění raket – možná i jaderných – s cílem zničit nespočet důležitých satelitů.
Američtí představitelé řekli deníku The New York Times, že věří, že satelit testuje součásti pro ruskou vesmírnou zbraň, a americké vesmírné velení ho denně sleduje kvůli možným známkám hrozby.
Satelit Kosmos 2553 byl vynesen do vesmíru na raketě Sojuz-2 z ruského kosmodromu Pleseck v únoru 2022, jen několik dní předtím, než Vladimir Putin nařídil vyslání vojáků přes hranice na Ukrajinu.
V následujících dnech po startu vydalo ruské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdilo, že jeho nový Sputnik je „technologická družice vybavená nově vyvinutými palubními přístroji a systémy pro testování pod vlivem záření“.
Letos na jaře se objevily zprávy v amerických médiích, podle nichž američtí zpravodajci podezřívají Rusko, že plánuje rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru.
Internet v ohrožení
Není jasné, jaký typ zbraňového systému Moskva plánuje nasadit, ale podle prvních zpráv z amerických vládních zdrojů by vesmírná jaderná zbraň byla použita k útokům na satelity na oběžné dráze, nikoli k úderům na pozemní cíle.
Taková protisatelitní zbraň (ASAT) by byla vynesena na oběžnou dráhu a obíhala by Zemi, než by vypustila buď projektil (mířící na jeden konkrétní orbitální cíl), nebo jadernou nálož. Ta by explodovala v blízkosti nepřátelských objektů a ničila je nejen samotným výbuchem - na velkou vzdálenost by poškodila jejich komponenty elektromagnetickým výbojem vzniklým při explozi.
Pokud by však taková zbraň explodovala příliš blízko Země, kde operuje většina satelitů, narušila by také elektrickou infrastrukturu na povrchu pod ní.
A pokud by ve výšce více než 800 kilometrů explodovalo moderní jaderné zařízení, ovlivnilo by to základnové stanice mobilních sítí, internet, GPS, bankovní systémy, elektrické sítě i vojenské operace, což by uvrhlo společnost do chaosu.
Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.
Soud schválil výplatu dalších 2,4 miliardy Kč věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, podíl vyplacených pohledávek se tak zvýší z 95 procent na 99 procent. ČTK to dnes potvrdila insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová. Loni v červnu získali věřitelé Sberbank prostřednictvím Komerční banky 54,5 miliardy korun.
Nyní běží patnáctidenní lhůta pro případná odvolání. Pokud nebude nikdo z věřitelů procesu bránit, zahájí insolvenční správkyně výplatu peněz ihned poté, co rozhodnutí soudu nabude právní moci. Na výplatu peněz následně bude 60 dnů. Věřitelé, kterým byla část pohledávek vyplacena už loni, nebudou muset nic dělat pro získání dalších peněz.
Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co jí Česká národní banka začátkem května pravomocně odebrala bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X, že hovořil s Andrejem Babišem a poodhalil některé podrobnosti jejich hovoru. Plánuje s Babišem schůzku v „blízké době“.
„Dnes jsem hovořil s lídrem vítězné strany v českých parlamentních volbách Andrejem Babišem, poblahopřál mu k vítězství a popřál mu mnoho úspěchů. Pan Babiš ocenil odvahu ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi. Informoval jsem ho o našich diplomatických snahách o dosažení spravedlivého míru společně se Spojenými státy, Evropou a dalšími zeměmi, jakož i o celkové diplomatické situaci,“ napsal.
„Vážíme si našeho strategického partnerství s Českem a jsme vděční za podporu Ukrajiny a Ukrajinců v této těžké době. Pracujeme na tom, aby spolupráce mezi našimi zeměmi byla stále produktivnější,“ zdůraznil.
„Dohodli jsme se, že o další spolupráci budeme jednat při osobním setkání v blízké době,“ uvedl Zelenskyj.
Zobrazit celý online