Smutná zpráva o smrti Jiřího Bartošky přišla ve čtvrtek brzy odpoledne. Nyní už jsou jasné i detaily – herec zemřel v klidu a doma, ve svém bytě v Maiselově ulici na Starém Městě. V poslední chvíli byl obklopen rodinou. Takto v poklidu odejít doma prý navíc bylo Bartoškovým posledním přáním, které mu rodina se smutkem v duši splnila.
Zdravotní potíže
Jiřího Bartošku v uplynulých letech trápily méně závažné i život ohrožující zdravotní potíže. Na konci roku 2020 byl hospitalizován se zánětem slepého střeva. Sotva dorazil na natáčení filmu Přání Ježíškovi, kde měl sehrát jednu z hlavních rolí, musel uhánět do nemocnice. V roce 2014 bojoval s rakovinou mízních uzlin. Rakovina se v roce 2023 vrátila a znovu musel podstupovat léčbu. Kromě toho se ještě letos na Českých lvech zřejmě nakazil koronavirem.
„Pro mě to byla naprosto neznámá situace. Já jsem totiž i přes své zdravotní hříchy nikdy marod nebyl. On se ale z rakoviny dělá až moc velký strašák. Je to sice vážná nemoc, ale ne žádné mystérium. A čím víc na ni myslíte, tím hůř. Když se ji naopak snažíte ignorovat, může se urazit a jít pryč,“ řekl tehdy Blesku a přesně tak učinil. Během chemoterapie se zúčastnil například udílení cen Český lev a aktivně se podílel na organizaci filmového festivalu v Karlových Varech.
Choroba ho neodradila ani od jeho největšího zlozvyku a jedné z možných příčin onemocnění, cigaret. Ty po 60 letech nahradil jejich elektronickou alternativou. „Řekl jsem si, že přestanu, tak jsem přestal. Nakouřil jsem se v životě dost,“ prohlásil v prosinci 2020 bývalý milovník těžkého cigaretového kouře.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. K herectví se dostal náhodou. Když jej nepřijali ke studiu dějin umění, šel učit výtvarnou výchovu do pardubického domu pionýrů a na radu přátel si podal přihlášku na brněnskou JAMU. Tam se seznámil s nynější hereckou elitou, jako je Dagmar Havlová, Bolek Polívka nebo Karel Heřmánek.
Po studiu krátce působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v roce 1973 spolu s Heřmánkem a Zedníčkem zamířili do Činoherního studia v Ústí nad Labem. Po odchodu do Prahy zakotvil v Městských divadlech pražských a od roku 1978 v pražském Divadle Na Zábradlí, které opustil teprve s rozpadem původního souboru počátkem devadesátých let. Mimo jiné hrál krále v Hamletovi, Ivana v Bratrech Karamazových, Macbetha, Dona Juana, v Národním divadle hostoval v Úkladech a lásce či v Aristokratech.
Jiří Bartoška: Poledňákové jsem předělal scénář Líbáš jako Bůh! Kateřina Štíchová
Divadlo bylo jeho srdeční záležitostí, nejvíce jej však proslavil film. Ačkoli první snímek natočil až jako osmadvacetiletý, jedna z prvních rolí, lovec Sokol v trilogii filmů z pravěku Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu, z něj ihned udělala idol dívčích srdcí. Mezi další významné počiny patří ztvárnění houslisty Matěje Minače ve filmu Všichni moji blízcí, za nějž obdržel Českého lva, Hřbitov cizinců nebo Teorie tygra.
Bartoška ukázal svůj výjimečný talent i v množství dnes již kultovních seriálů jako Sanitka, Cirkus Humberto, My všichni školou povinní, ale i seriálech nové doby. Za zmínku stojí drama Život a doba soudce A. K., slovenské krimi Za sklem či historické Zločiny Velké Prahy.
Kromě herectví byla druhou velkou životní rolí Jiřího Bartošky práce pro karlovarský filmový festival. Od roku 1994 stál v jeho čele a za tu dobu se mu spolu s uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou a jejich týmem podařilo skomírající přehlídku vrátit mezi elitní festivaly. Zasloužil se o návštěvu světově uznávaných filmových hvězd, například Leonarda DiCapria ještě před tím, než ho svět poznal v Titanicu, Roberta Redforda, Michaela Douglase, Scarlett Johanssonové nebo Salmy Hayekové.
Jiří Bartoška: Proč přejmenoval manželku? Změnil jí křestní jméno! Blesk TV
