10°C
Mladý fyzik se podle zjištění Blesk.cz angažoval dokonce i politicky. Kandidoval v loňských komunálních volbách v jedné z obcí na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje za ODS. S Přemyslem a Marií se měl mladík setkat letos 6. června na odpočívadle na 66. kilometru dálnice D1. Podle policistů je vazebně zadržený podezřelý posledním člověkem, který Přemysla a Marii viděl.
Komplic podezřelého z vraždy byl zapsán ke studiu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kandidoval na škole do studentského senátu, miluje cestování a ze svých cest na internetu publikoval cestopisy doprovozené výpravnými fotografiemi. Podle sousedů z Bubenče, kde oba mladíci společně žili, byl jeden z nich arogantní a namyšlený, druhý působil mile a slušně. Na první pohled úspěšní mladíci nakonec byli podle všeho schopni připravit partnery o zhruba čtyřicetimilionovou vilu, jeden z nich dokonce dokázal vraždit, jak se domnívá policie. Vyšetřování mezitím stále pokračuje.
Historie vily
Motivem k vraždě byla podle policie luxusní vila v Bubenči na území Prahy 6. Honosná stavba, skleněná lodžie se zimní zahradou v interiéru, v jedné z místností ve spodním patře mramorový krb - to je jen zlomek výbavy této budovy. Na takovou stavbu si vrah s komplicem udělali zálusk! A podle všeho s ní měli velké plány, jelikož si zřídili živnost na pronájem nemovitostí.
Dům na dobré adrese je památkově chráněný. Dle evidenčního listu kulturní památka vznikla v poslední čtvrtině 19. století, konkrétně v letech 1892 až 1893. V její zahradě se nachází půlkruhová kašna, která je zapuštěná do země. Budovu postavil architekt Rudolf Koukola a věnoval ji své manželce Klementině, což dokládají i iniciály „K. K.“ na vstupních vratech do domu.
Budovu následně do svého vlastnictví za nejasných okolností nabyla matka zavražděné Marie D., která se narodila roku 1913. Ta zde žila s manželem (*1907). V 80. letech minulého století po sobě zanechala závěť, ve které celou nemovitost odkázala právě jemu. Roku 1986, kdy matka zavražděné zemřela, však z dědického řízení vyplývá, že Marie D. se tehdy dovolala neplatnosti této závěti. Již roku 1966 zavražděná od matky získala jednu šestnáctinu vily, dědické řízení jí přiřklo dalších třináct šestnáctin. Zbylé dvě šestnáctiny zůstaly otci zavražděné.
Na vile se od té doby na první pohled podepsal zub času, stále však působí luxusním dojmem. Zahrada je spíše neudržovaná a je na ní nepořádek, který podle sousedů hromadil partner majitelky.
Šéf pražské mordparty o vraždě Marie a Přemysla:
Jen tedy nejsou tři, ale čtyři.
