Základní součástí droždí neboli kvasnic jsou pekařské kvasinky zvané Saccharomyces cerevisiae Hansen, které se získávají biotechnologickým postupem množení čistých kvasničných kultur. Dalo by se říci, že jsou to takové mikro houby a ty se začnou pomocí cukru z melasy za přítomnosti kyslíku a přídavku živin rozmnožovat. Po rozmnožení následuje několikastupňová fermentace, po níž se zbytky melasy a živiny z růstového prostředí oddělí na separátorech, díky čemuž získáme tzv. kvasničné mléko. Z mléka se odstraní část vody na vakuových filtrech, a nakonec se droždí zabalí a uschová na chladném místě.

Kvasnice mohou být považovány za nejstarší průmyslový mikroorganismus v lidských dějinách. Hieroglyfy naznačují, že starověcí Egypťané využívali kvasnice k pečení chleba už před více než 5000 lety. Drožďárenský průmysl se naplno rozjel ale až v polovině 19. století poté, co Louis Pasteur objevil to, že kvašení způsobují živé organismy, tedy kvasinky. První průmyslová pokusná výroba probíhala v Holandsku. Droždí se nejdříve prodávalo v tekuté formě, až později v lisované. Pekařské droždí obsahuje mnoho pro nás užitečných živin a vitamínů jako vitamíny typu B, bílkoviny a minerální látky.