Minimální mzda na začátku roku narostla na 11 tisíc korun, stále však patří k nejnižším v zemích EU. Vyšší je dokonce i na Slovensku, v Polsku nebo Maďarsku. Podle odborníků by se měla pohybovat na úrovni 40 procent průměrné mzdy, což ta česká prakticky splňuje. Zástupci podnikatelů i odborářů se ale shodují, že by měla postupně růst.
Minimální mzda v zemích střední a východní části EU je obecně výrazně nižší než v těch západních. Nejnižší mzda by se do té nejvyšší vešla téměř devětkrát, vyplývá z čísel úřadu Eurostat. Výše české minimální mzdy reflektuje jak vývoj v minulosti, tak i produktivitu práce nebo mzdové rovnostářství, které je konkrétně v Česku spolu se skandinávskými zeměmi jedno z nejvyšších v EU.
Měla by se minimální mzda v Česku zvyšovat? A jak to může ovlivnit firmy nebo ekonomiku? Blesk.cz se zeptal na názor ekonomů, podnikatelů, odborářů i sociologů. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) zároveň uvedla, že bude prosazovat další navýšení minimální mzdy od roku 2018. „O přesné částce teprve budeme diskutovat, a to také v souvislosti s vývojem průměrné mzdy,“ dodala.
Proč je v Česku nízká minimální mzda?
V Česku jsou poměrně malé mzdové rozdíly, takže je relativně málo těch, kteří pobírají mzdu poblíž té minimální. Nízká minimální mzda tedy v Česku pálí méně lidí než jinde v Evropě. Mezi Čechy je také v porovnání se zbytkem Evropy extrémně málo populární být členem odborů. Když už tedy někoho nízká minimální mzda pálí, má v Česku menší páku na její zvýšení než zaměstnanci jinde v Evropě.
Měla by minimální mzda dále růst?
Pro ekonomiku je bez problémů přijatelná minimální mzda ve výši nepřekračující zhruba 40 procent mediánové mzdy. Této úrovně už ČR dosáhla. Budoucí další pozvolné, ale zároveň opakované navyšování minimální mzdy už tedy může být pro českou ekonomiku krátkodobě bolestivé, ale dlouhodobě může přispět k napravení nepřiměřeně nízké úrovně českých mezd. Růst minimální mzdy o nějakých 500 korun ročně v nejbližších několika letech by mohl tento účel splnit.
V případě, že je minimální mzda vyšší než rovnovážná mzda na příslušném segmentu trhu práce, přicházejí lidé o místa. To je třeba mít na paměti. Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu s tím spojenou. Růst minimální mzdy by měl jít ruku v ruce s růstem produktivity práce a měl by být transparentní. Otázka růstu minimální mzdy by měla být také odpolitizována.
Pro podnikatele je nejhorší nejistota a častá změna, kdy nemohou plánovat. V tom případě i menší růst, který je ale skokový a neočekávaný, dokáže firmou otřást a podnikatel může snadno sáhnout i k propouštění. Zejména v tom případě, kdy třeba malá či střední firma zaměstnává více lidí na minimální mzdu, což je běžné.
Lze zvyšováním minimální mzdy „tlačit“ na růst platů obecně?
Jistě, změnou minimální mzdy dochází totiž i k růstu zaručených mezd, které se týkají výrazně větší skupiny zaměstnanců. Funguje také efekt přelévání mezd mezi sektory. To ale neznamená, že se jedná o pozitivum. Zvyšování mezd, které není postaveno na reálném základě, tedy na svobodném rozhodnutí podnikatele nebo na zvyšování efektivity práce, ohrožuje konkurenceschopnost firem v globálním měřítku a tím i celou ekonomiku a růst HDP.
Posuzovat minimální nebo třeba průměrnou mzdu podle nominální výše je úplný nesmysl. Vše se musí přepočítávat ke standardu kupní síly. Pokud se podíváme na okolní země s podobnou úrovní, pak je třeba úplně stejná jako v Maďarsku. Pohled na Slovensko, kde je na první pohled o 700 korun vyšší, zkresluje, neboť tamní mzdy jsou v eurech a koruna je nyní podhodnocená. Garantuji, že po ukončení intervencí, což bude velmi brzy, bude naše minimální mzda stejná jako na Slovensku.
Minimální mzda má svůj smysl a měla by se zvyšovat automaticky dle předem dohodnutého vzorce, každý rok bychom se vyhnuli handrkování a předvádění se před kamerami, kdo čí zájmy hájí. Pokud ale přeženeme její výši, vrátí se to negativně nejen těm, kteří za ni pracují, což jsou necelá 3 procenta pracovníků, ale doplatí na to i ostatní zaměstnanci.
Lze zvyšováním minimální mzdy „tlačit“ na růst platů obecně?
Lze, ale bude to účinné jen krátkodobě. V době jakéhokoliv zakolísání ekonomiky, což bezpečně přijde, přijde o práci zbytečně mnoho pracovníků, zdaleka ne jen ti, kdo pobírají minimální mzdu. Při veškeré kritice našich mezd mějme stále na paměti, že v Evropě dnes není země, kde by byla taková stabilita pracovních míst.
Nízká minimální mzda souvisí s konceptem levné práce, na kterém postavily pravicové vlády svoji hospodářskou strategii už v devadesátých letech, vydávaly to za komparativní výhodu české ekonomiky a ta vlastně přetrvává dodnes. Podle analýz ČMKOS je tento model rozvoje ČR nebezpečný a překonaný. ČR se tak za 27 let dostala na úroveň nejhůře placených zaměstnanců v rámci EU. Až současná vláda po sedmi letech, kdy byla mrazena minimální mzda, ji začala navyšovat. I když jde o skokové navýšení, v žádném případě se nekoná avizované strašení nárůstem nezaměstnanosti.
V roce 2018 by se minimální mzda mohla pohybovat kolem 12 000 korun, aby bylo naplněno programové prohlášení a minimální mzda tvořila nejméně 40 procent průměrné mzdy. Růst mezd i minimální mzdy příznivě ovlivňuje růst spotřeby, která se už dnes téměř z 60 procent podílí na růstu HDP.
Lze zvyšováním minimální mzdy „tlačit“ na růst platů obecně?
Ano, zvyšování má pozitivní vliv na mzdové vzlínání, přestože minimální mzdu statisticky pobírá velmi málo zaměstnanců, působí na zvyšování minimálních mzdových tarifů.
Lidé samozřejmě za svou práci dostávají raději vyšší mzdu než mzdu nižší. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že rostoucí minimální mzda může vést k poklesu zaměstnanosti právě těch nejméně placených pracovníků, kteří pak zůstanou na dávkách.
Není žádná optimální úroveň minimální mzdy, záleží na konkrétních podmínkách každé země. Čím vyšší je minimální mzda, tím větší můžeme očekávat její negativní vedlejší dopady. Podle mého názoru není nutné v Česku minimální mzdu výrazně navyšovat, protože existují vhodnější nástroje k boji proti chudobě a k povzbuzení zaměstnanosti. Skutečný problém je obecně nízká mzdová úroveň ve srovnání se západní Evropou.
Minimální mzda by měla mít nejméně 40 procent průměrné mzdy, jak jsme se zavázali v koaliční smlouvě. Není prokázána žádná souvislost mezi růstem nezaměstnanosti a zvyšováním minimální mzdy, nikdy v minulosti se to nestalo. Já osobně bych ráda viděla v nejbližších letech navyšování o cca 1000 korun ročně.
Lze zvyšováním minimální mzdy „tlačit“ na růst platů obecně?
Samozřejmě, spolu s minimální mzdou se zvyšuje i úroveň zaručených mezd, což tlačí nahoru i mzdy a platy těch, kteří jsou odměňováni vyšší než minimální mzdou.
Chystá se další růst minimální mzdy?
Za současné vlády zvyšujeme každý rok, poslední zvýšení bylo dosud nejvyšší v historii ČR. Vzrostl tak rozdíl mezi min. mzdou a sociálními dávkami. Určitě budu na vládě navrhovat další navýšení od 1. 1. 2018. O přesné částce teprve budeme diskutovat, a to také v souvislosti s vývojem průměrné mzdy.
vysvětlím ti to na příkladu BORDELU : česká k.urva š.uká za 10 euro, bordelmamá jí řekne, to je moc, dám ti 8, česká k.urva řekne: za to já š.ukat nebudu, bordelmamá jí řekne, tak táhni do pr.dele a doveze si *** z ukrajiny, která bude ráda *** i za 5 euro 
ministr chovanec na příkaz bohuša zařídí rychlé vydávání víz a ještě oba dostanou pochvalu od Junckera v EU jak to tady dobře vedou 
7°C
Za nejvyšší produktivitu je v pořádku nejnižší mzda nebo ne?😃 Teď ale vážně. Celé jsou to jen nehorázný kecy. Minimální mzda za práci by měla být taková, aby ten zaměstnanec měl na nájem, jídlo, služby, zdravotnictví, kulturu a ještě mu něco zbylo. Už jen to, že minimální mzda je nižší než průměrný nájem je naprostá zhovadilost. Většina cen, jsou vyšší než například v Německu a tam to funguje s několikanásobně vyššími platy. Vyšší jsou i nájmy. Kdyby politici přestali Česko rozkrádat, mělo by to u nás jít taky. Minimální mzda by se měla zvyšovat ne po stovkách, ale násobcích do doby, než bychom dosáhli aspoň trochu srovnatelné úrovně. Protože by lidi většinu peněz zase utratili, firmy a podnikatelé by vyšší mzdové prostředky dostali zpět na větším obratu a zisku. Stát by vydělal více na daních a ušetřil obrovské množství peněz na sociálních dávkách. Mohl by pak zrušit i nesmyslný přídavek na dítě (a podporovat tak nefachčenka a zloděje) a dávat průkazy ZTP nejen cikánům, ale i těm co je potřebují. Chtělo by to jen dvě věci. Pořádně kontrolovat, případně regulovat zahraniční pracovníky a aby politici přestali národ vysávat stylem „po nás potopa", ale taky pro něj něco začali dělat.