Kvalitu oplodnění zjistí české ženy až po placení. Odborník: Chybí regulace

Autor: mib - 
11. 10. 2016
05:40

Ženy v Česku stále častěji darují vajíčka, naopak neplodných párů přibývá. Bez regulace tu funguje hustá síť center asistované reprodukce, řada lukrativních klinik patří vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO). Z léčby neplodnosti je byznys, jenže mu chybí záruka standardů a kvality, varují odborníci.

V Česku roste počet žen, které darují svá vajíčka na léčbu neplodnosti. Podle Ústavu zdravotnických informací se od roku 2007 jejich počet zvýšil ze sedmi set na téměř pět tisíc žen. Odborníci to přičítají stále většímu počtu neplodných párů, nikoliv atraktivní finanční odměně.

„Důvodem je to, že se zvyšuje počet příjemkyň vajíček. Ženy početí odkládají a zvyšuje se počet párů, které mají s reprodukcí problém,“ řekl pro Blesk.cz Štěpán Budka z centra asistované reprodukce Pronatal s tím, že peněžitá odměna není důvodem zvyšujícího se počtu dárkyň.

Zdravotní rizika spatřuje Budka v odběru vajíček u extrémně mladých, nebo naopak starších žen. Okolo třiatřicátého roku věku vajíčka stárnou a hrozí genetické poškození plodu. Proto je třeba před samotným odběrem ženu důkladně vyšetřit. Budka uvedl, že neexistuje studie, která by dokazovala snížení plodnosti po odběru nebo opakovaném odběru vajíček.

„Jestli ženy chodí darovat kvůli finančnímu obnosu, to nepřísluší hodnocení ostatních. Česká legislativa je slušně vyvážená a člověk by měl hodnotit, čeho je sám účasten,“ dodal.

Nejvyšší hustota center v Evropě, ne-li na světě

V České republice je 43 center pro asistovanou reprodukci, což je nejvyšší hustota na obyvatele v Evropě. Zástupce ředitele Sanatoria Helios Petr Popov nicméně varoval, že vysoký počet klinik nemůže zaručit jejich kvalitu, natož aby se v nich zjišťovaly podrobněji skutečné příčiny neplodnosti. Se ztrátovými zákroky souvisí zbytečně finanční investice, a na těch podle Popova mohou některé kliniky vydělávat, aniž by zpět investovaly do výzkumu.

„My navrhujeme stanovení kritérií pro kvalitu a úspěšnost center. Udělejme žebříček tak, aby to pomohlo párům, které si hledají centrum, rozhodnout se pro to nekvalitnější a neúspěšnější. Kdo by chtěl jít do centra, kde nemají všechny základní podmínky pro oplodnění? Budete prodělávat hormonální zátěže čtyřikrát, anebo půjdete do centra, kde se to povede napoprvé?“ zamyslel se Popov.

Podle odborníka by pomohlo sestavit veřejně přístupný žebříček ukazatelů pro všechna centra a orientovat zdravotní pojišťovny ke směrování smluvních vztahů s nejkvalitnějšími a nejúspěšnějšími centry. Náklady by to ušetřilo i samoplátcům.

Pojišťovny platí umělé oplodnění do 39 let

Zdravotní pojišťovny platí léčbu neplodnosti do 39 let, poté si ji klientky musí hradit samy. Věk by se ale mohl zvýšit podle současných návrhů až o čtyři roky. 

Popov míní, že se stále více zhoršuje problematika neplodnosti, a proto vzniká zvýšená potřeba odběru vajíček. A nejde prý o to, že by šly ženy za finanční odměnou jen tak. Procedura, která odběru předchází, není totiž nijak příjemná. Významná zdravotní rizika, natož neplodnost, ale vyloučil.

„Je nutné, aby pro získání co největšího počtu vajíček podstoupila žena hormonální stimulaci. Po získání vajíček je velmi důležité posoudit jejich genetickou kvalitu testy PGS/PGD – ty ale zatím přes jejich přínosnost nemusí zdravotní pojišťovny hradit. Při stimulaci jsme ale žádný významný problém nezaznamenali. Zdravotní riziko nastane v okamžiku, kdy přijdete za jakýmkoliv účelem do jakékoliv nemocnice. Troufám si tvrdit, že riziko běžného nepodařeného zákroku je podstatnější než při odběru vajíček,“ hájí si Popov vlastní práci.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa