Když před dvěma lety Česká národní banka začala oslabovat korunu, kritizovali ji za to téměř všichni. Politici, včetně prezidenta Miloše Zemana, odborníci, podnikatelé i běžní spotřebitelé. Jak hodnotí Češi intervenci s odstupem času? Poměrně rozpačitě. Kupujícím podražilo zboží či zájezdy, zvýšil se ovšem počet pracovních míst. Zástupcům exportních firem vzrostly zisky, rozhodně ne ale všem.
Mzdově si Češi údajně polepšili. Je to podle Asociace exportérů dáno mimo jiné tím, že intervence pomohly firmám k vyšším ziskům, a tím pádem k větší výrobě i růstu mezd. Statistický úřad uvádí, že v září pobírali tuzemští pracovníci průměrně 26 287 korun. Před dvěma roky to bylo 24 953 korun. Je ale samozřejmě potřeba zohlednit i inflaci a další faktory.
S přínosem intervencí v této oblasti příliš nesouhlasí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj ČNB krokem naopak znehodnotila nárůst mezd zaměstnanců. „Chudí lidé samozřejmě nebudou utrácet, což je přesný opak toho, co bychom si přáli,“ popsal Středula.
Nezdá se to ani portfolio manažerovi investiční společnosti Partners Martinu Mašátovi. „Intervence ČNB způsobila několik zásadních dopadů: pomohla exportérům, například Škodě MB. Tyto firmy ale mají většinou vlastníky v zahraničí, proto u nás ze zisků příliš mnoho nezbylo. Dopad není vidět ani na tom, že by v těchto společnostech vzrostly platy,“ uvedl pro Blesk.cz.
Oslabení české koruny sice pomohlo vývozcům, dovoz některého zboží ale naopak zdražilo. Stejně tak dovoz surovin a materiálů. „Umělé oslabení koruny jsme zaplatili všichni, protože zdražilo zahraniční dovážené zboží,“ potvrdil Mašát.
Z oslabení koruny není nadšený ani ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal, jak uvedl pro Blesk.cz: „Z obecných principů podobné zásahy, a zejména dlouhodobé, vnímáme negativně.“
Od hlavního analytika České spořitelny Davida Navrátila si intervence vysloužily pochvalu. „Fakticky intervence pomohly v oživení ekonomiky a v poklesu nezaměstnanosti. Podpořily tak oživení v zahraničí a konec fiskální restrikce doma,“ popsal.
I on ale přiznává, že cenová hladina spíše vzrostla. „Kde výsledky nejsou zatím vidět, je inflace. Ceny od začátku intervencí rostly u nás rychleji ve srovnání s eurozónou celkově o necelé procento. To je výsledek, ze kterého musí být i ČNB frustrovaná,“ řekl pro Blesk.cz.
Obchodníci s elektronikou kvůli posilujícímu dolaru a slabé koruně zdražili v průběhu uplynulých dvou let některé druhy zboží, primárně to spotřební. Zvýšení cen ale bylo podle ČSÚ většinou krátkodobé. Elektronika prochází totiž neustálým cenovým vývojem, kdy na trh průběžně přicházejí lepší a levnější modely a ceny těch starších klesají.
„Běžným občanům díky intervencím rozhodně podražily například dovolené, počítače nebo auta,“ dodal Mašát.
Zatímco pro Čechy se cestování do zahraničí vlivem intervencí zdražilo, pro cizince se naopak tuzemsko stalo lákavějším. Podle agentury CzechTourism tak příjmy České republiky z příjezdového cestovního ruchu dosáhly za rok 2014 hodnoty 141,8 miliardy korun, což bylo o čtyři miliardy více než v předchozím roce.
Za 1. polovinu roku 2015 hodnoty dosáhly 69,5 miliardy korun, tedy o 5 procent více než ve stejném období loňska.
Tuzemské cestovní kanceláře naopak z intervencí moc radost neměly.
„Nečekaná intervence tehdy výrazně ovlivnila především zimní lyžařskou sezonu. Zásah centrálních bankéřů přišel ve chvíli, kdy jsme měli vydané katalogy, prodány desítky tisíc zájezdů v předprodejích a najednou koruna prudce oslabila a všechny zahraniční platby nám prodražila. Dodatečné náklady jsme tehdy vzali na sebe,“ postěžoval si Blesk.cz Jan Osúch, mluvčí cestovní skupiny Fischer. Podle něj je cestovní ruch odvětvím, kde se uzavírají dlouhodobé kontrakty, a proto potřebuje předvídatelnost a stabilitu, nikoli nepředvídatelné zásahy.
Spokojená nebyla ani kancelář FIRO-tour. „Naším hlavním předmětem podnikání je výjezdová turistika do celého světa, ale především do destinací, kde se platí eurem. To znamená, že zdražení eura nám naše nakupované zahraniční ubytování jednoznačně podražilo, a to v plné výši intervence ČNB. Intervencí ČNB nadále trpí celé odvětví cestovního ruchu, klienti to pociťují na svých peněženkách i při samém pobytu v zahraničí,“ uvedla mluvčí Eva Němečková.
Na oslabené koruně ovšem vydělal stát a s ním i zaměstnanci, popsal místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk pro ČTK. „Skoro o 25 000 (lidí) díky tomu klesla nezaměstnanost. Na daních, sociálním a zdravotním pojištění státní kasa získala za loňský rok navíc kolem devíti miliard korun, protože klesla nezaměstnanost, klesly mandatorní výdaje státu a vzrostly daňové příjmy,“ řekl.
Kvůli uměle oslabené české koruně se letos zvýší export ojetých aut z Česka o 45 procent na 91 000 vozů. Vyváží se přitom kvalitní mladší ojetiny do pěti let stáří do evropských zemí.
Podle ředitele Cebie Martina Pajera má rostoucí vývoz ojetin za následek, že jich je na českém trhu nedostatek a roste poptávka po dovozu použitých aut z jiných zemí. „Znamená to, že čeští motoristé mají letos překvapivě větší zájem o dovážené ojetiny, a to i přes značná rizika s nimi spojená a přes jejich zdražení,“ uvedl pro ČTK Pajer.
Kvůli přílivu starších aut z druhé ruky a naopak vývozu těch mladších tak pokračuje stárnutí českého vozového parku, což má vliv na ekologii i bezpečnost silničního provozu.
Spokojené jsou naopak vesměs exportní firmy. Devalvace koruny podle Asociace exportérů zatím přinesla českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun.
Minimální dopad mají intervence ovšem na ty, co obchodují jenom v eurech, uvádí ČTK.
I když intervence silněji pomohly spíše větším firmám, nestěžují si na ně ani ty menší. „Intervence byly logickým krokem centrální banky, pokud by nic nečinila snesla by se na ní stejná vlna kritiky, jako když zaintervenovala. Je faktem, že se nenaplnily černé předpovědi o zvýšení cen, snížení konkurenceschopnosti importérů nebo likvidaci dopravců,“ nastínil pro Blesk.cz Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Ovšem podle jeho slov měla ČNB i nemálo štěstí. Ceny ropy a elektřiny šly dolů, čili negativní dopad byl minimální. „Celkově lze tedy hodnotit intervence jako úspěšné, pomohly exportérům, stabilizoval se trh práce a škody byly nepatrné,“ uzavřel Havlíček.
Hlavní je, že se nám dobře vede. Ne jako za vlády komunistických zlosynů a kolaborantů. 
9°C
Nejhorší je, že se na nemocný český děti musej sbírat víčka od limonád. To by komunista nikdy nedopustil