„Přežívám z 10 dolarů týdně, to je necelých 200 korun,“ líčil Petr. „Nemůžu zbytečně utrácet, všechno dám pouze na vodu,“ popsal. „Nechodím ven, všude jsou potulní psi, střepy 
a dráty. Když vidím řídit Egypťany, bojím se na ulici o život,“ popsal své okolí. Spí šest hodin denně, i zbytek dne tráví na pokoji. „Píšu si s rodinou manželky, především s otcem Moniky, moc mi psychicky pomáhá. Oporou mi je i moje rodina, hlavně sestra,“ rozplakal se.

Pomoc cestovky

Zoufalou situaci s bydlením vyřešila cestovní kancelář Blue Style, s níž do Hurghady i s rodinou přiletěl. „Policie mi v den ukončení pobytu v Titanic Palace řekla, že nesmím opustit Egypt. V tu chvíli jsem nevěděl, kde a za co složím hlavu. Nato mi volal majitel Blue Style. Jednou jsem prý klientem, tak se o mě postarají, jak dlouho bude třeba. Skončil bych jinak na ulici,“ brečel. „Zhroutil se mi život, přišel jsem o celou rodinu. Nic jsem neudělal, ale všude mě označují za vraha. Nevím, co mě čeká doma,“ hlesl Petr.

Den Petra K.

7:00

„Vstávám a do půl desáté jsem na internetu. Čtu třeba Blesk.cz a maily, abych věděl, co se děje doma.“

9:30

„Jdu na snídani. Je stále stejná a nemění se. Dám si vždycky pečivo s marmeládou, čaj a jdu zpátky na pokoj. Je tam i nějaká pomazánka, které ale vůbec nevěřím.“

9:45

„Trávím celý čas na internetu, čekám na nové zprávy z vyšetřování, které stále nepřicházejí. Z pokoje do večeře nevycházím, cítím se tam bezpečně.“

13:00

„Jednou za dva dny musím zajít pro vodu, jednou za tři dny mi zavolá konzulka. Jen se zeptá, jak se mám, a třeba sdělí něco nového.“

15:00

„Odpočítávám každou hodinu do večeře. Koukám na mobil, občas mi přicházejí smsky od zaměstnavatele. Jsem mu vděčný, že mě neodsoudil a drží mi v práci místo.“

18:00

„Hurghadou se nesou modlitby z minaretů. Navíc se stmívá, padá na mě deprese a cítím se sklíčený a sám.“

19:00

„Vyjdu z pokoje na večeři do jídelny. Většinou ochutnám rýži, maso a salát. Jídlo se občas dá jíst, občas ne. Nemám chuť, přesto se snažím něco sníst. Aspoň že obsluha je milá, ale nerozumím jim ani slovo.“

19:30

„Jdu zase na pokoj, znovu se vrátím k internetu. Zjišťuju další nové zprávy. Je to ale těžké, okolo půl desáté večer už je nemožné se připojit, síť se zhroutí. V sobotu mi skončila možnost připojit se k internetu, nedozvím se tak už další informace z tisku, jak pokračuje vyšetřování.“

0:00

„Jdu se vysprchovat, teče jenom vlažná voda. V teplé vodě jsem se nesprchoval už několik týdnů.

1:00

„Zalezu do postele, ale nemůžu usnout. Honí se mi hlavou  myšlenky, které mě nenechají spát. Mám klimatizaci, která strašně hučí. Okno radši zavírám kvůli komárům.“

Fotogalerie
18 fotografií