Rodiče Schwarzenberga prý využívali vězně z pracovního tábora

Uvedl to týdeník The Prague Post. Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová dnes v reakci uvedla, že kniha obsahuje řadu omylů a falešných informací.

"Chci, aby kniha byla osobní výzvou pro Schwarzenberga," řekl podle týdeníku Polansky. "Pan ministr chápe, že pan Polansky se zřejmě potřebuje zviditelnit, nicméně on se na jeho zviditelňování podílet nebude," dodala Opletalová.

Polansky zmiňuje, že rodiče ministra žádali o to, aby byl tábor postaven blízko jejich sídla, aby mohli jeho osazenstvo používat jako levnou pracovní sílu. Otec Schwarzenberg měl podle listu kontaktovat v této věci ministerstvo vnitra. Schwarzenbergové totiž potřebovali pracovníky na odklizení následků bouře, která v prosinci 1939 zničila 1000 hektarů lesa, napsal týdeník.

Podle Opletalové četl ministr původní vydání knihy. "Jeho knihu v původním vydání četl. Už to původní vydání obsahovalo řadu zásadních omylů a falešných informací. Ta informace o táboře Lety, kterou uvádíte, je jen další z nich," řekla Opletalová podle listu.

První vydání knihy se objevilo v roce 1999 a Schwarzenbergové v ní byli uvedeni pod pseudonymem, uvedl The Prague Post. Nyní byla znovu vydána, jména jsou podle listu uvedena v doslovu knihy.

Pithart: Jsou to vážná obvinění
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) týdeníku řekl, že obvinění, která vznesl Polansky, je nutné vzít vážně: "Jestliže to, co Polansky říká, je pravda, (Schwarzenberg) bude muset s něčím přijít a usmířit se se svojí minulostí".

Tábory schválili ještě před protektorátem
Podle údajů brněnského Muzea romské kultury nařízení o kárných pracovních táborech schválila tehdejší vláda už dva týdny před vznikem protektorátu, tedy začátkem března 1939. Měli se do nich dostat muži, kteří nebyli schopni prokázat zdroj obživy. Kárné pracovní tábory byly pak otevřeny v srpnu 1940. Vznikly právě v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. První byl určen pro Čechy, druhý pro Moravu. V letském táboře bylo 50 malých dřevěných baráků pro letní ubytování a jeden velký pro zimu. Podle plánů mělo v táboře být 240 vězňů v létě a 80 v zimě. Hodonínský tábor byl větší.

Oba kárné tábory se změnily na sběrné v lednu 1942. Umístěni v nich mohli být lidé, kteří se vzdálili z místa pobytu bez povolení, nepracovali nebo spáchali trestný čin. Cikánské tábory na místech sběrných vznikly v Letech a Hodoníně v srpnu 1942.

Polansky se problematikou Letů dlouhodobě zabývá. Vydal například básně o osudech Romů internovaných v Letech.