"Mezinárodní komunita by měla uznat, že v Egyptě jsou dnes lidská práva porušována více než před protesty v roce 2011," uvedl Joe Stork z Human Rights Watch. Podle agentury AP dodal, že egyptské občanské společnosti je nutné pomoci, než bude nucena fungovat v naprostém utajení.
Ve zprávě s názvem "World Report 2017" se Human Rights Watch věnuje porušování lidských práv ve světě v loňském roce. Vláda egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího podle HRW loni zpřísnila postoj při potlačování disentu. HRW mluví nejen o násilí ze strany egyptských bezpečnostních složek, ale rovněž o snaze egyptské vlády zakázat činnost pracovníkům v oblasti lidských práv a o záměru úřadů potlačit nezávislé občanské iniciativy v zemi.
Současný egyptský prezident Sísí stál v roce 2013 v čele vojenského převratu, který svrhl prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího z nyní zakázaného Muslimského bratrstva. Od té doby Sísí tvrdě zakročil proti několika tisícům islamistických stoupenců někdejšího prezidenta Mursího, ale rovněž nechal uvěznit i řadu prominentním sekulárních aktivistů.
Současný egyptský prezident v minulosti opakovaně upozorňoval, že by Egypt neměl být souzen podle západních norem. Právo na vzdělání, zdravotní péči a bydlení je podle něj stejně důležité jako svoboda slova. Od svého zvolení v roce 2014 se Sísí snaží vzkřísit egyptskou ekonomiku, zlepšit infrastrukturu a zlikvidovat islamistické extremisty na Sinajském poloostrově.
Podle agentury AP ale egyptské úřady zamezují řadě svobod, které Egypťané získali po občanských protestech v roce 2011, jejichž důsledkem bylo svržení prezidenta Husního Mubaraka. V roce 2014 Egypt schválil novou ústavu. Ačkoliv ji mnozí vnímají jako bezprecedentně liberální, lidským právům a právu na soukromí se nová ústava takřka nevěnuje.
