Bělobrádek dnes poukázal na neshody ve vládní koalici, kdy ministerstvo financí s navýšením nesouhlasilo, i na potíže podniků s uznáním daňových odpočtů na výzkum. "Ministr financí (šéf hnutí ANO Andrej Babiš) říká, že z vědy nic nepadá a radši by peníze chtěl dát na důchody. Jeho stranický kolega, předseda hospodářského výboru (Ivan Pilný), říká, že peníze na vědu a výzkum jdou do černé díry. To je velký problém, pokud máme takovýto spor v rámci vládní koalice," řekl Bělobrádek.

Ministerstvo financí původně při přípravě rozpočtu navrhovalo, aby výdaje na výzkum pro rok 2017 zůstaly na úrovni letoška a výrazně se nezvyšovaly ani v dalších dvou letech.

Právě výzkum v digitálních technologiích a dalších podobných oborech výrazně pomáhají i rozvoji bezpečnosti. "Máme tady řadu krizí, Blízký východ, brexit, Sýrie, kterým věnujeme pozornost, ale možná, že nevěnujeme pozornost tomu, že už teď probíhá takzvaná digitální revoluce, která ovlivňuje veškerý život," řekl ČTK vedoucí Střediska bezpečnostní politiky při Univerzitě Karlově Miloš Balabán.

Například Izrael vydává na výzkum 4,2 procenta HDP, což je nejvíce na světě. Podle Balabána to dokazuje, jak tato země silně vnímá zajištění bezpečnosti rozvojem výzkumu. Bělobrádek k tomu poznamenal, že Izrael je unikátní tím, že do jeho výzkumu značně investují firmy.

Zlepšit se proto musí podle něj i spolupráce mezi privátním a veřejným výzkumem. V současnosti jedná s ministerstvem financí, aby daňově uznatelné peníze mohly firmy investovat zpátky do výzkumu. To by podle něj umožnilo větší investice do výzkumu a zvýšení konkurenceschopnosti.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) považuje v rozvoji výzkumu za důležité dát příležitost kvalifikované pracovní síle ze zahraničí. Připustil kvůli tomu další spory ve vládě. "Aby tady byla podpora vědy a výzkumu, tak myslím, že je dobré tomu přizpůsobit i zacházení s pracovní silou," řekl. Bělobrádek k tomu dodal, že zahraniční vědci a jejich rodiny mají v ČR potíže získat povolení k pobytu, což atraktivitu státu snižuje. Dalším nepříznivým faktorem jsou nižší platy.

Celkově výdaje na výzkum a vývoj v ČR loni dosáhly 88,7 miliardy korun, meziroční růst činí 4,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Více než polovinu z celkových výdajů zaplatily podniky z vlastních zdrojů, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z EU.

Stát letos vydá na výzkum 29 miliard korun, příští rok 32,7 miliardy. Navýšení zahrnuje i zhruba miliardu z evropských fondů. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se Česko drží v průměru, ne však u podnikatelského sektoru.