"Já se domnívám, že je možné, aby byly prolomeny limity na dole Bílina, protože tam nic nestojí v cestě tomu, aby se pokračovalo v těžbě," řekl nedávno ministerský předseda. Nikdo podle něj nezpochybňuje to, že uhlí z Bíliny bude potřeba. Navíc je přesvědčen o tom, že důl bude do roku 2024 schopen pojmout zhruba 1000 nových zaměstnanců.
"Otázka prolomení limitů na dole ČSA je vysoce kontroverzní. Je tam problém zásahu do osídlení. To je, myslím, věc, kterou je potřeba vzít velmi vážně v úvahu. Je tam nesouhlas řady občanů, řady obcí," konstatoval dále Sobotka. Poznamenal také, že podle řady odborníků není uhlí z ČSA nezbytné.
Koaliční lidovci navíc chtějí prosadit, aby prolomení limitů bylo vázáno na využití tohoto uhlí pouze pro využití v teplárnách. "Mimo diskuse mezi MŽP a MPO jsme požádali, aby případné prolomení těžebních limitů na dole Bílina bylo podmíněno v usnesení vlády, že toto uhlí, které leží za limity, bude použito pro teplárenské zdroje. Tím se celou dobu argumentuje. Že potřebujeme to uhlí za limity právě pro teplárny," informoval po jednání koaliční rady místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka.
Vláda bude o limitech jednat na svém výjezdním zasedání v Ústeckém kraji příští týden. Sobotka chce, aby definitivně rozhodla do konce roku.
Vláda rozhodla o limitech těžby uhlí svým usnesením v roce 1991. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní navrhuje ještě letos prolomit limity na dole Bílina, kde těží Severočeské doly, které jsou součástí koncernu řízeného společností ČEZ. Uhlí z lomu ČSA, kde těží Severní energetická finančníků Pavla Tykače, Jana Dienstla a Tomáše Fohlera, nebude podle dřívějších vyjádření ministra Jana Mládka (ČSSD) potřeba, pokud bude pokračovat rozvoj jaderné energetiky. Otázku prolomení na dole ČSA proto ministerstvo navrhuje znovu otevřít až v roce 2020.
Koaliční rada také jednala o návrhu na předčasné odchody do důchodu pro horníky, společnou řeč ale nenašla. "Debata byla poměrně dlouhá, ale zatím jsme to téma neuzavřeli. Proběhne ještě debata mezi paní ministryní Marksovou a panem ministrem Babišem, kde by se měly vyčíslit konkrétní částky, jaký by to mělo dopad na státní rozpočet," řekl po jednání první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, aby horníci, kteří odpracují určitý počet směn, odcházeli do důchodu o pět let dříve než ostatní pracující. Chce tím řešit propouštění kvůli zavírání dolů. Dlouhodobě proti je ale ministr financí Babiš.
