Testován byl soubor stejné stovky škol, jednotlivé testy vyplňovaly tisíce dětí. Zadání bylo totožné jako před pěti lety. Ve všech předmětech se úspěšnost velmi mírně zvýšila. V prvouce o 1,1 procentního bodu, v matematice o 0,9 procentního bodu a v češtině o 0,2 procentního bodu. "Raději bych ale mluvil o stabilních výsledcích. Hlavně v češtině a matematice je to v rámci statistické chyby," uvedl Souček.
Zhoršení znalostí a dovedností třeťáků se nepotvrdilo, i když ředitelé škol upozorňovali na nárůst počtu dětí s poruchami učení nebo chování a žáků se zdravotním postižením. Podle řady ředitelů se také současní žáci ve srovnání s vrstevníky z roku 2010 zhoršili ve schopnosti se učit a zodpovědnosti. Naopak většina ředitelů zaznamenala u školáků nárůst sebevědomí, což ale nehodnotili jen pozitivně.
Zatímco celkově byly výsledky stabilní, v rámci jednotlivých škol se někdy lišily poměrně výrazně. Autoři průzkumu se zaměřili především na tři desítky škol, které zaznamenaly zlepšení úspěšnosti alespoň o pět procentních bodů. Jde o školy, které se ve zvýšené míře účastní různých projektů a spolupracují s okolím. Daří se v nich zvyšovat pracovní nasazení učitelů i vztahy pedagogů s vedením.
Ubylo v nich učitelů bez kvalifikace a naopak přibylo asistentů pedagoga. "Máme pracovní teorii, že právě asistenti pedagoga, kteří se tam ocitli kvůli dítěti s potřebou podpory, mohou mít pozitivní dopad pro průběh výuky v celé třídě," řekl Souček. Tyto školy ve větší míře přitahují handicapované a znevýhodněné děti. Nepotvrdilo se tak, že by větší počet dětí s potřebou podpory vedl ke zhoršení celkových studijních výsledků žáků dané školy.
Na toto srovnání bude navazovat případová studie na vybraných školách, kde se podle výsledků testů a dotazníků stalo něco výjimečného v pozitivním i negativním smyslu. Společnost Kalibro Projekt při práci na ní bude stejně jako u tohoto srovnání spolupracovat také s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK.
