Pokud Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko do dvou měsíců své povinnosti nesplní, může se komise rozhodnout, že věc předá Soudnímu dvoru EU. Nynější žádost má totiž podobu takzvaného odůvodněného stanoviska, které je druhou fází řízení.

Směrnice, označovaná někdy anglickou zkratkou BRRD (Bank Recovery and Resolution Directive), z roku 2014 je jedním ze základních stavebních kamenů nového systému, který byl v EU domluven v reakci na finanční krizi a který má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru.

Na základě této směrnice mají banky povinnost připravit plány ozdravných postupů pro překonání krize. Příslušné orgány by měly získat pravomoci k zásahům do činnosti bank tak, aby mohly zabránit jejich selhání. A pokud krach stále hrozí, mají mít úřady odpovídající možnosti k restrukturalizaci banky tak, aby věc nemuseli zachraňovat daňoví poplatníci. Náklady by naopak měli nést akcionáři a věřitelé.

Jedním z opatření je také zřízení národního krizového fondu, kam mají pravidelně přispívat samotné banky, a podílet se tak na nákladech případné záchrany.

V České republice se vznikem Fondu pro řešení krize počítá nový návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Na konci loňského roku se k zákonu uskutečnilo připomínkové řízení a nyní je norma v evidenci vládní legislativy. Samotný kabinet zákon ještě neprojednal. Nicméně kvůli tomu, že transpoziční lhůta byla do konce loňského roku, navrhuje ministerstvo financí zákon v Poslanecké sněmovně přijmout již v prvním čtení.

Fond pro řešení krizí přitom nebude podle návrhu ministerstva financí právnickou osobou, ale jen samostatným souborem majetku, který bude spravován Garančním systémem finančního trhu. Ten vznikne transformací současného Fondu pojištění vkladů, který ale i nadále bude odděleně spravovat i peníze na pojištění vkladů. Pravomoci orgánu pro řešení krize bude mít Česká národní banka (ČNB), která také bude rozhodovat o vhodném postupu při řešení situace konkrétní instituce.

Norma by rovněž měla upravit postupy pro využití peněz ze státního rozpočtu pro případ, že nebude možné situaci řešit jinak. Návrh také ukládá povinnosti finančním institucím, například zpracovat ozdravné plány, udržovat předepsaný minimální objem odepisovatelných závazků nebo odvádění příspěvků do fondu.

Evropská komise dnes připomněla, že lhůta pro převedení pravidel směrnice do národního práva uplynula na konci loňského roku.