Popis obyčeje se dochoval z roku 1910 z Roudnice nad Labem. "Ambrož v dlouhé bílé košili s bílými rukavicemi, zakrytým obličejem a černým špičatým kloboukem k sobě lákal děti na cukrovinky, a pak je vyplatil březovým koštětem za všechny jejich prohřešky. Byla to připomínka života skutečného svatého Ambrože (340-397), který jako milánský biskup proslul smyslem pro řádný život, kdy se nerozpakoval za nepravosti potrestat samotného panovníka," řekla Šotolová. Jako nemluvněti prý včely nosily Ambrožovi do úst med, což se pokládalo za symbol výřečnosti, ba dokonce sladkosti jeho slov. Proto mezi jeho atributy patří včelí úl, dodala.

Pokus obnovit starý český lidový zvyk začal před Jihočeským muzeem, zapojili se herci ze souboru J. K. Tyl a děti z folklorního souboru Bárováček. Za Ambrože se převlékl šéf divadelníků Václav Krištůfek. "Rekonstrukce kostýmu se dělala podle jediné dochované kresby z roku 1910, která vyšla v časopisu Český lid. Má kolem sebe družinu vesnických chasníků, panímaminek a dětí, to je jádro průvodu," řekla Šotolová.

Od Českého svazu včelařů dostal perníčky a malé medy, jimiž odměňoval děti, které předtím honil s koštětem. Krištůfek chová 40 včelstev a jako vědec na Akademii věd zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje imunitu včel.

Včelařská výstava v muzeu ukazuje historické úly, medomety i včelařskou verzi hry Člověče, nezlob se. "Je velikánský zájem o doprovodné programy. Při akci Včelí den tady byly dílničky a přišlo přes 500 lidí," řekla Šotolová.

V jižních Čechách působí asi 6000 včelařů, pečují o 60.000 včelstev. Na Českobudějovicku bylo k loňskému 1. září 1296 včelařů s 13.323 včelstvy, průměrný výnos medu na včelstvo byl 13,91 kilogramu.