"Ačkoliv Miller psal Čarodějky ze Salemu jako záměrné podobenství odrážející hysterii mccarthismu v Americe 50. let, jeho obraz vnitřně nemocné komunity, která své problémy řeší paranoidním honem na fiktivního nepřítele, je aktuální stále," uvedl dramaturg Jan Šotkovský.

Události, které Millera inspirovaly, se staly v massachusettském Salemu v roce 1692. Ve vykonstruovaném soudním procesu zahynulo 25 nevinných lidí. Soud se opíral o svědectví v průměru desetiletých děvčat. Miller z nich učinil dospívající dívky, které ve snaze odvrátit pozornost od v zásadě nevinného nočního dobrodružství rozpoutají nevědomky čarodějnický proces, rozvrátí už tak rozdělenou vesnici a roztočí soudní mašinérii vedoucí ke krvavým koncům.

"Jednou spuštěná hysterie se sice tváří jako boj s ďáblem, ve skutečnosti ji však živí zcela jiné věci - strach jednotlivých lidí, skryté pocity viny, vyřizování účtů, touha po majetku druhého," uvedl dramaturg. V jádru všeho stojí milostný příběh farmáře Johna Proctora, jehož poměr s mladou služebnou nejen poznamená jeho manželství a vede k obvinění jeho ženy, ale nakonec dožene před soud i jeho samého.

Režisér Tyc už v Městském divadle s úspěchem nastudoval Podivný případ se psem a Splašené nůžky. V jeho inscenaci Čarodějek ze Salemu se představí například Petr Štěpán jako John Proctor, Lenka Janíková jako Elisabeth Proctorová a Jan Mazák jako místoguvernér Danforth.