Kolekce zabírá dvě podlaží renesančního domu na náměstí. Jde o nejrozsáhlejší ucelenou etnografickou expozici v kraji. "Jsou to nejbohatší lidové kroje, které si můžeme v Čechách představit. Blatský kroj je pojem, a to především díky nádherné výšivce, která patří k vrcholům českého lidového umění. V jednom sálu ukazujeme díly kroje, jako jsou plena, roucha, vínek, čepení nebo sukně fěrtoch, v druhém máme figuríny krojovaných selek na blatské návsi. Specialitou bylo vyšívání rybí šupinou a druhá zajímavá věc, jak se nosil: složité až barokní úvazy na hlavách vdaných žen," řekl Abazid.
Krojům patří dvě místnosti. Další nabízí snímky jihočeského selského baroka i ukázky částí staveb jako prkno lomenice ze štítu či korouhvičky ze střech. V jiné části vejde návštěvník do blatské světnice à la 19. století. "Statek měl jednu velkou místnost, kde se odehrávalo vše: spalo se, jedlo, vařilo, pracovalo," řekl Abazid.
Nová expozice zpřítomňuje ještě zemědělství, tkalcovství, těžbu rašeliny, řemesla jako keramiku i pletení z loubků, tedy z kusu borové kůry. Jsou zde i výrobky dnešních tvůrců, dřevěné hračky Jiřího Drhovského a výšivky rybí šupinou Ludmily Dominové.
Zvykoslovný rok popisuje videoprojekce včetně večerníčku Chaloupka na vršku. Vznikla rovněž dětská herna, kde se lze pohoupat na koníkovi nebo si poležet na velké peci. "To je docela specialitka, věřím, že ji rodiče ocení," řekl Abazid.
Vesničany v krojích již člověk sice na Blatech nepotká, tradici ale rozvíjejí folklorní soubory Soběslavská chasa mladá, Dubínek či dudáci z uskupení Jitra. Přežily i některé zvyky jako obchůzka se smrtkou. Národopisná expozice byla ve Smrčkově domě od 70. let minulého století; za posledních deset let doznala dílčích proměn.
