"Nejsou to přístroje, které by zaznamenávaly pohyb, ale třeba jen obrázky, nebo promítaly obrázky, to jsou ty nejstarší věci," uvedla Wolfová. Na výstavě však ani nechybějí velké přístroje, které promítaly filmy v kinech na konci 20. století.
Exponáty pocházejí ze soukromé sbírky Romana Prokeše, která čítá přes stovku kusů. Většina z nich je ve Zlíně vystavena. Sbírka se podle Wolfové stále rozšiřuje, lidé nosí různé kamery či promítačky, které našli doma na půdě či ve starých skříních.
"Ty nejstarší kusy máme povětšinou právě z těch půd. Někdy je i v té podobě zachováváme. Přijde nám, že by bylo škoda je naprosto renovovat, protože lze vyrobit dokonalé repliky těchto přístrojů. Raději jim necháme známky času a opotřebení," uvedla Wolfová. Některé přístroje jsou podle ní ještě funkční, jiné majitel sbírky oživuje. O exponáty je potřeba se starat. "Rozebíráme je a kapeme různě oleje," uvedla Wolfová.
"Lidé na výstavě uvidí jak historické promítací přístroje v původním nálezovém stavu, tak i projektory, které byly zrestaurovány nebo jsme je sami vyrobili dle historických vzorů, a jsou tak plně funkční. Díky vystaveným exponátům mohou návštěvníci poznat, co se vlastně skrývá za okénkem v kině, z něhož je promítán film," uvedl Prokeš.
Návštěvníci si mohou na výstavě zkusit rozpohybovat první pásy. "Pochopí tak, co je potřeba udělat, aby jednotlivé obrázky vytvořily dojem pohybu. Mohou také pás doplnit a dokreslit, třeba budík, aby se pohybovaly ručičky," řekla spoluautorka výstavy. Lidé si mohou zkusit také jednoduché optické triky. Výstava potrvá do 25. června.
