"Téma lovu je pro Jaroměřice nad Rokytnou významné. Podle pověsti přemyslovský kníže Jaromír ulovil ve zdejších lesích mohutného jelena a na památku svého úspěchu na stejném místě založil obec, která nese jeho jméno - Jaroměřice", vysvětlila autorka výstavy Jana Petrová ze správy zámku.
O pověsti se zmiňuje také libreto první česky zpívané opery O původu Jaroměřic. Iniciátorem jejího vzniku byl hrabě Jan Adam z Questenberga, který kromě hudby a divadla miloval také lov. Na zámku choval smečku loveckých psů a kdykoli pobýval mimo Jaroměřice, nechával se informovat o tom, jak se psům daří.
Výstava svou tematikou volně navazuje na předchozí výstavy, které se věnovaly životnímu stylu šlechty a tomu, jak trávila volný čas. Představí mimo jiné různé způsoby lovu a jejich pravidla, lovecké výpravy do exotických končin, spojení lovu s kuchyní, rozličné typy střelných zbraní, Šporkův Řád sv. Huberta a další témata související s touto zábavou aristokracie.
Návštěvníky osloví i etnografické předměty a trofeje exotické zvěře, které si ze svého afrického safari přivezl hrabě Rudolf Salm z nedalekých Moravských Budějovic. Nechybí ani transportní bedna, v níž ve 30. letech 20. století kníže Adolf Schwarzenberg zasílal z Keni na zámek Hluboká po moři zbraně a trofeje.
Zajímavostí jsou plány na stavbu střelnice v nedaleké Náměšti nad Oslavou, kam byl 14 dní před sarajevským atentátem Jindřichem Haugwitzem pozván arcivévoda František Ferdinand d'Este střílet holuby. Jeho návštěvu dokládají střelecké lístky, seznam pozvaných hostů, odpověď Františkova hofmistra potvrzující arcivévodovo přijetí pozvání a také osobní telegram arcivévodovy manželky Žofie adresovaný Františkem Ferdinandem z Konopiště přímo do Náměště.
Zámek v Jaroměřicích patří k nejmohutnějším barokním areálům v České republice i v Evropě. Do dnešní podoby byl přebudován rodem Questenberků v letech 1700 až 1737. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 až 1752).
