Autobiografický román, jenž je vlastně vnitřním monologem hlavního hrdiny, se Lupovi podařilo proměnit v poutavé divadlo se zajímavými vizuálními efekty. Inscenace je plná ironického humoru, kritiky snobství a planých řečí intelektuálské smetánky, ale také jemnou a hlubokou sondou do života moderního člověka. Inscenace po pomalejším začátku postupně diváka překvapuje využíváním filmové projekce s dotáčenými scénami nebo prolínáním živého hraní na scéně, které se odehrává v obrovské otáčivé prosklené krychli, s týmiž herci na plátně.
Lupovo představení bylo jednou z nejočekávanějších inscenací sezony 2014/2015, poté patřilo k vrcholům loňského festivalu v Avignonu.
Mýcení je klíčové dílo rakouského prozaika, je také jeho zpovědí, v níž se dotýká základních otázek umělecké tvorby. Hlavní hrdina a vypravěč se dozvídá o smrti přítelkyně a nečekaně se setkává s dávnými přáteli mecenáši, kteří ho pozvou na "uměleckou večeři". Ve vypravěčově podání je to nečekané setkání s věčností na jedné straně a maloměšťáckou malostí na straně druhé. Toto setkání je pak motorem kruté rekapitulace blízké i dávné minulosti, vlastního lidského i uměleckého zrání.
Inscenace je radikální cestou do hlubin moderního světa, pod povrch společenských forem a kulturních zvyklostí. Dotýká se problému svobody, která se zdá být jen iluzí, a omezení, která jsou přirozeným stavem lidské bytosti. Předmětem jejích otázek je i umělec a jeho role v moderním světě.
Divadelní režisér, scénograf, spisovatel, překladatel a pedagog Krystian Lupa působil v divadlech v Jelení Hoře a krakovském Starém divadle. V něm se začal vypořádávat s tématem etických problémů a studoval duchovní situaci člověka v době velké kulturní změny v inscenacích, jako byly Snílci Roberta Musila, Bratři Karamazovi F. M. Dostojevského a Vápenka Thomase Bernharda. Vápenka znamenala počátek Lupova dobrodružství s dílem rakouského mistra - to dalo dosud vzniknout deseti inscenacím po celé Evropě. Bernhardovým Immanuelem Kantem, jehož plzeňský festival hostil v roce 1996, započala Lupova spolupráce s Polským divadlem ve Vratislavi.
Lupa také často režíruje mimo Polsko, nejvíce ve Francii. Pro mnohé reprezentanty mladé režisérské generace je Krystian Lupa uměleckým mistrem a duchovním vůdcem. Je nositelem mnoha prestižních cen. V současné době pracuje na jevištní adaptaci Kafkova Procesu, jenž by měla mít ve vratislavském Polském divadle premiéru v listopadu. Dnes večer ale dostali diváci spolu s programem prohlášení polských divadelníků o tom, že na protest proti údajně zmanipulovanému výběru nového ředitele divadla Lupa práci na inscenaci Procesu přerušil.