Podle režiséra Tyce Čapkovo drama na divadelní prkna patří i dnes. "Je to především díky velkému divadelnímu citu pro paradoxní situace, nečekanému prolínání idejí a myšlenkových směrů a velké eleganci v zobrazení fiktivního světa," uvedl. Aktuální je podle Tyce téma obyčejných lidí a bezejmenného davu, který se rozhodne následovat postavu maršála. "Když se necháte ovládnout strachem, pak jste opravdu v nesnázích, a celá společnost k tomu někdy inklinuje. To je podle mě nemoc dneška a bílá nemoc je v tomto smyslu geniální metaforou," míní Tyc.
Drama se odehrává v době, kdy převládla touha po válce a roste zbrojení. Současně se však objeví neléčitelná a prudce nakažlivá bílá nemoc. Lék objeví lékař Galén, který léčí jen chudé. Ostatní je ochoten léčit za podmínky, že se přičiní o konec válečných plánů a o světový mír. Touha po penězích, slávě a moci čelních představitelů státu a zfanatizovaný dav to však znemožní, přestože všem může jít kvůli bílé nemoci o život.
"Tyto věci mohou být čitelné i pro dnešního diváka vzhledem k současným hrozbám," uvedl dramaturg Zdeněk Janál. Podle něj autor upozornil i na neblahé následky netečnosti běžných lidí k panujícím hrozbám, což má platnost i dnes.
V roli maršála vystoupil Martin Mejzlík, dvorního radu Sigelia ztvárnil Tomáš Lněnička, doktora Galéna Milan Němec a barona Krüga Radek Žák. Kromě nich se divákům představily dvě desítky dalších herců a zaměstnanců divadla. Scénu připravil Petr Matásek, kostýmy vytvořila Aneta Grňáková a hudbu Jiří Hájek.
Bílá nemoc se na českých jevištích v posledních letech téměř neuváděla. V roce svého vzniku byl prvním Galénem v Národním divadle Hugo Haas, který tuto roli posléze ve vlastní režii ztvárnil i na filmovém plátně.
